Pověst z Chomutovska: Proč má Výsluní ve znaku slunce

Jenže proč by obec vznikající v polovině 16. století vysoko v Krušných horách dostala jméno podle slunce? Lidé se tam určitě v té době slunit nechodili.

Pověst praví, že v době, kdy se už v Krušných horách na různých místech těžily rudy, třeba i stříbro, cín a další, dostal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nápad. Nebo snad mu to někdo našeptal ve snu?

Patřily mu tehdy Soběnice, dnes součást Výsluní, které ale vznikly podstatně dříve než současné město. Ostatně Bohuslav Felix Hasištejnský zhusta skupoval za svého života pozemky v Krušných horách včetně chomutovského panství a usiloval i o zámek v Kadani. Ten mu ale Rudolf II. zatrhl.

„Běžte k Soběnicím,“ řekl tehdy prý hormistrům, „a kam ráno dopadne první paprsek, tam nechte kopat.“ 

Hormistři tedy k ránu, než se rozbřesklo, vyšli za Soběnice a čekali na slunce. To opatrně vykouklo zpoza kopců a tam, kam dopadly první paprsky, skutečně začali kopat. A ejhle! Jaké bylo jejich překvapení, když opravdu našli stříbro. A později objevili poblíž i železnou rudu.

Kdyby nešlo o šlechtice, označili by možná Bohuslava Felixe tehdy za čaroděje a kdo ví, jak by to s ním dopadlo. Ale šlo o významného českého šlechtice, a tak mu podle pověsti jeho vnuknutí nebo co to bylo prošlo. Naopak se začalo v místě nejen kutat, ale lidé si postavili první domky a Bohuslav Felix začal budovat hutě. Výsluní se postupně rozrůstalo a v roce 1597 bylo dokonce vyhlášeno za královské horní město.

Slunce se ale do znaku města dostalo později, až na začátku dalšího století – roku 1615. A dokonce je v něm dvakrát. To už ale Bohuslav Felix Hasištejnský nežil. Určitě by ho to ovšem potěšilo, vstoupil nejen do historie, ale dokonce i do pověstí...