Poutavé příběhy překonávání hranic napříč stoletími nabízí kniha „Narušitelé hranic“

2. červenec 2018

Nedávno vydaná kniha s názvem „Narušitelé hranic“ vypráví o různých důvodech mnohdy nelegálního překonávání hranic. Dílo plné příběhů, proč a jak se od 18. století až do současnosti překračovaly hranice, vzniklo v česko-německé spolupráci.

Příběhy o pašeráctví, lásce, nebo i o lachtanu Gastonovi, symbolu velkých povodní 2002, můžeme najít v nové knize Narušitelé hranic, kterou napsal a Martin Krsek spolu s Anett Lentwojtovou.

Jde o příběhy napříč čtyřmi stoletími, které autoři sháněli dlouhý čas. „Shrnout celkový čas strávený nad knihou se sečíst nedá, protože jsem měl některé materiály dlouhá léta v šuplíku. Ale samotný projekt trval několik měsíců,“ říká Martin Krsek.

V knize najdeme příběhy slavných pašeráků, jako je Jan Karásek. „To je český pašerák, narozen v Praze, který založil velkou pašeráckou bandu v Sasku. Pro Sasy jde o velmi populární osobnost – podobnou, jako je pro nás třeba Rumcajs. Má své vlastní muzeum, jsou po něm pojmenovány hospody i ulice,“ přibližuje autor.

Kniha se zabývá nejen pašováním, ale celkově překonáváním hranic. Samotného autora nejvíce zasáhl příběh jeho kolegy, který nedávno zesnul. Je o německých manželích žijících v Ústí nad Labem, které rozdělila válka.

V knize najdete roztodivné příběhy – napříkald o „nekroturistice“ nebo o lásce, která neznala hranic

 „Manžel musel narukovat za 2. světové války do Wehrmachtu. Poté přišla zpráva, že je nezvěstný. Po válce se manželka dostala do internačního tábora, kde se do ní zamiloval český bachař a vzal si jí za ženu,“ vypráví Krsek a pokračuje“ „V roce 1952 se ženě narodilo druhé dítě. Krátce na to se manžel vrátil ze Sibiře, kde byl zajat Rusy. Jelikož se ale nemohl vrátit do Československa, usadil se těsně za německé hranice a načerno je překračoval, aby udržel kontakt se svou rodinou.“

Autor se snažil téma překračování hranic pobrat co nejrůznoroději.: „Padla mi do oka taková morbidnější záležitost, říkám jí nekroturistika,“ komentuje další z příběhů Krsek.

Jedná se o přepravu zesnulých těl. V době Rakousko–Uherska se na našem území nesměla spalovat mrtvá těla. A tak ten, kdo chtěl být po smrti zpopelněn, nechal se převézt do Německa. V dnešní době je to, podle slov Matina Krska, přesně naopak, a to kvůli ekonomické výhodnosti.

Ke knize vznikla také putovní výstava, která přibližuje příběhy. Nyní se nachází v Drážďanech. Pokud si chcete přečíst příběhy o zdolávání hranic, najdete knihu na pokladně ústeckého muzea.

autoři: Renáta Filipi , Kateřina Klabzubová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.