Politici versus cizinci

Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, shrnuje, že i v mainstreamových politických stranách existuje mnoho předsudků, které znesnadňují integraci.

Dienstbier dodává, že strašit v Česku před imigranty nebo dokonce před islamizací u nás je doopravdy až komické. Od roku 2008 do roku 2013 je tady vlastně stabilní počet cizinců. Zhruba 440 tisíc. Ale mění se struktura. Ubylo 25 tisíc cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, a přibylo cizinců z Evropské unie.

Tedy není tady žádná imigrační vlna, naopak ubývají cizinci mimo Evropskou unii. Konkrétně ubylo asi 15 procent Ukrajinců, zhruba 5 procent Vietnamců. Co se týče imigrantů z islámských zemích, tak ty počty se pohybují v řádu stovek. Což je samozřejmě úplně jiná situace než například ve Francii, v Belgii, v Nizozemsku, kde to může vyvolávat určité napětí, ale pokud někdo straší islamizací v podmínkách České republiky, tak je to spíše směšné.

Obavy o islamizaci Česka odmítá i Ondřej Benešík, předseda Výboru pro evropské záležitosti. Tvrdí také, že tématu využívají média, které preferují násilné příběhy jako ty ze švédských či francouzských předměstí, které pak výrazně ovlivňují i české představy o migrantech.

Jiří Dienstbier ČSSD|foto: Filip Jandourek

František Kostlán ze sdružení Romea dodává, že obecným problémem v otázce integrace menšin je mlčení ohledně rasistických a xenofobních projevů ve společnosti, zejména ze strany politických elit.

Markéta Adamová, předsedkyně podvýboru pro lidská práva, zdůrazňuje, že otázka integrace je dle průzkumů pro populaci jedno ze tří klíčových politických témat, které by měli politici adresovat. Současně dodává, že média by měla dávat více prostoru pohledům, které se vyhýbají populismu a vyhraněnosti.

Think-tank Evropské hodnoty se ve svém výzkumu zabýval postoji politických stran v Česku, Dánsku, Rakousku a Maďarsku k otázce restrikce či větší benevolenci vůči migraci. Radko Hokovský, výkonný ředitel, ukazuje na příkladu Rakouska, že jsou to právě pravicové populistické strany, které na rozdíl (středo)levicových stran dokáží své postoje lépe vysvětlit společnosti, čímž získávají prostor ve veřejné diskusi o tomto tématu.

V Česku tématu migrace využívá zejména strana Úsvit Tomia Okamury. Ten ve svých projevech zdůrazňuje, že není možné dávat peníze na cizince, pokud není dost prostředků na občany ČR. Tvrdí také, že je v pořádku, pokud u nás cizinci pracují, pokud ale práci nemají, mají se dle něj okamžitě navrátit do země původu.

Tomio Okamura|foto: Filip Jandourek

Karel Schwarzenberg k tématu dodává, že v situaci, kdy je ČR v porovnání se zeměmi východní Evropy, Afriky či Latinské Ameriky poměrně bohatou společností, není možné se uzavírat, před těmi, kteří potřebují pomoc. Dodává také, že mnoho našich krajanů dostalo v zahraniční obdobnou pomoc, když to bylo třeba.

Zajímavým faktem je, že otázka migrace a integrace nevyvolává téměř žádnou debatu mezi mainstreamovými a populistickými stranami. Dienstbier má za to, že je to důsledek toho, že pro mainstreamové strany nemají pocit, že by na tomto tématu mohly získat politickou podporu. Dodává také, že spíše panuje přesvědčení, že otevření této debaty dává prostor pro populistické strany, a tudíž je pro mnohé rozumější se tématu raději nevěnovat.

Evropské hodnoty, ovšem mají opačná doporučení. Dle Hokovského je naopak třeba o tématu co nejvíce hovořit. Téma migrace a integrace je dle nich jedním z klíčových prvků fungování dnešních společností.