Pohledy nahoru: Rychle běžící stíny na povrchu Měsíce a hnízda sokolů na skalách a ochozech komínů

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o delfíní „podmořské ozdravovně“ na korálových útesech Rudého moře, odhalíme nový trik, jakým se dají lovit gastronomicky velmi žádaní mlži hřebenatky svatojakubské, povíme si o střevních parazitech, kteří nejspíš trápili stavitele jihoanglického monumentu Stonehenge a nakonec se zmíníme o úspěšném přistání kosmické lodi Starliner společnosti Boeing a stejně úspěšném startu české družice Planetum-1 s prvním „loutkonautem“ Hurvínkem na palubě.

Rychle běžící stíny na měsíční tváři

Kráter Koperník na přivrácené straně Měsíce|foto:Shutterstock

Světlo světa nedávno spatřila útlá, ale inspirativní publikace pro všechny, kdo se rádi kochají krásami noční oblohy – především pak divokou lunární krajinou. Název má stručný a jasný: Průvodce po Měsíci. Pokud i vy rádi vzhlížíte k bledé tváři našeho průvodce, můžete svůj koníček pozdvihnout na vyšší úroveň tím, že si pořídíte nějaké finančně dostupné optické zařízení a najdete vhodné místo s volným výhledem. Pak už se jen stačí řídit radami výše zmíněné příručky, a můžete se těšit na řadu nezapomenutelných zážitků. Dost podobně se nechal měsíčním svitem zlákat i autor Průvodce po Měsíci, astronom Pavel Gabzdyl, pracovník Hvězdárny a planetária v Brně na Kraví hoře, pro kterého je Měsíc je životním tématem.

Průvodce po Měsíci|foto:Hvězdárna a planetárium Brno

Kudy vedla jeho „cesta k Měsíci“ a jak moc byla klikatá? Pavel Gabzdyl vybral do svého Průvodce dvanáct zajímavých cílů pro pozemské pozorovatele. Jaká si pro svůj výběr stanovil kritéria? Jsou to jeho oblíbená místa nebo zkrátka jen objekty, které jsou něčím zvláštní, popřípadě typické? Kromě fotografií obsahuje Průvodce po Měsíci také kresby některých lunárních útvarů. Kromě pozorovatelů a fotografů Měsíce totiž existují i jeho „kresliči“. Jejich práce jsou mnohdy působivější, než snímky – a přitom jsou velmi přesné. Jak a také proč takové kresby vznikají?

Ze skal i komínů. Hnízdící sokoli stěhovaví

Ornitolog Václav Beran při kroužkování sokolů na komíně teplárny v Litvínově-Záluží|foto:Michal Turek, MAFRA/Profimedia

Je čas sokolího hnízdění. Podle zpráv v médiích to přitom vypadá, jako by se všichni ti sokoli stěhovaví se svými hnízdy ze skal a hor přestěhovali do továren, elektráren, tepláren a různých průmyslových areálů. Dost se jim tam totiž daří… Každý to může sledovat doslova v přímém přenosu. Firmy a provozovatelé zmíněných areálů jsou totiž na své sokoli pyšní, a tak osazují ochozy komínů a věží webovými kamerami. Sokolů u nás neustále přibývá – přesto nemají vyhráno. I proto si je muzejníci z Ústí nad Labem zvolili za hrdiny jedné ze vzdělávacích grotesek, které chystají v rámci projektu Poklad na stříbrném Labi.

Ornitolog Václav Beran při kroužkování sokolů na komíně teplárny v Litvínově-Záluží|foto:Michal Turek, MAFRA/Profimedia

Příroda samozřejmě sama od sebe komíny jaksi neoplývá a tak je na místě otázka, kde hnízdí sokoli tam? Jaké vyhledávají lokality? To nám prozradil zoolog a ornitolog Václav Beran, vedoucí přírodovědného oddělení Muzea města Ústí nad Labem. Jak vypadají sokolí budky a jak se rozhoduje o jejich umístění? Jak přírodovědci monitorují přítomnost sokolů v průmyslových areálech a jejich samotné hnízdění? A jsou sokoli u nás stále ohroženým druhem?