Pohled z Boží hory na Jesenicku je hodný korunovaných hlav

Kuželovitý vrchol Boží hory je pozůstatkem poslední doby ledové. Je to tzv. ostrovní hora. Tyto vrcholy jsou zvláštností Žulovska, kde severský ledovec dostoupil až k pásmu Rychlebských hor. Část kopců zcela pokryl a obrousil jejich vrcholy do oblých tvarů. Těm dnes geologové říkají oblíky. Vyšší vrcholy, jako je právě Boží hora, vyčnívaly částečně nad ledovou vrstvu a díky tomu dnes stojí v krajině opracované ledem jako ostrovy.

Na vrcholu Boží hory stojí mariánský poutní kostelík postavený v 19. století. Tradice poutí je však na tomto místě starší než sám kostel. Údajně už ve 12. století se na vrcholu hory objevila na kůlu upevněná podobizna Panny Marie Bolestné. Místo s dalekým výhledem do kraje lákalo na vrchol stále více poutníků, a tak když vítr obraz strhl, postavili zde obyvatelé Friedebergu (dnešní Žulové) kapličku, do které mariánský obrázek umístili.

Kaple byla několikrát obnovována, až byl na počátku 18. století na jejím místě postaven z darů křesťanů z okolí nový dřevěný kostel, který měl dokonce i zvony. Byl obklopen krytou přístavbou, která pojala mnohem víc lidí než kostel sám a ve které vzniklo později mnoho zpovědnic.

Kostelík na Boží hoře je postaven z místní žuly|foto: Miroslav Kobza

Na Boží hoře stávala i turistická chata

Poutní tradice Na Boží hoře přetrvala až do josefínských reforem. V roce 1784 byla kaple uzavřena a měla být zbořena. K tomu nakonec nedošlo, ale poutě zde konané byly neoficiální. Obraz Panny Marie byl přenesen do kostela ve Skorošicích. Starý farní kostel však 25. listopadu 1833 zachvátil ničivý požár a s ním shořel i starý obraz Matky boží.

V roce 1864 byl kostel na Boží hoře vykraden a zpustošen. Stavba byla již tak dost zchátralá, a tak začali lidé přemýšlet o stavbě nového poutního kostela. Díky tomu na hoře, byť za velkých obtíží, vyrostla zcela nová kamenná novogotická stavba. A místo se opět stalo centrem duchovního života ve Slezsku.

Z vrcholu Boží hory je krásný výhled na Žulovou, Černou vodu s rybníky, panorama Rychlebských hor i na vzdálenou polskou rovinu či Sowie Gory. Výhled přilákal na toto místo i známé historické osobnosti. Kromě vratislavského biskupa kardinála Georga Koppa, jej navštívila také saská královna Carola či romantický básník Josef von Eichendorf, který považoval výhled odsud za nejkrásnější na světě. Však zde již na počátku 20. století byl k dispozici i dalekohled.

Žulová a Rychlebské hory pohledem od kostelíku|foto: Miroslav Kobza

Od roku 1905 zde byla turistům a poutníkům k dispozici i turistická Jiřího chata, pojmenovaná právě po kardinálovi Koppovi. Po II. světové válce kostel zpustl a chata byla stržena. Naštěstí i přes dobu nepřející podobným místům zůstal kostelík zachován do dnešních dnů. V minulých letech byl vrchol Boží hory opět odlesněn a návštěvníkům se zase naskýtá unikátní výhled do krajiny.