Po stopách našich prvních křesťanů: Již staří Germáni? Cyrilometodějská mise v tradici a skutečnosti

V úvodním přehledu zajímavostí představujeme některé méně známé světce s blízkým vztahem k Čechám nebo Moravě: Svatý Gorazd se narodil na Velké Moravě, ale je dnes považován za apoštola Bulharů. Patronkou španělského města Jaca je svatá Orosia/ Dobroslava, knížecí dcera zabitá pohanskými Maury. Poustevník svatý Ivan vlastně nebyl nikdy oficiálně svatořečen, patrně proto, že není jisté, zda opravdu žil. Svatý není ani poustevník Vintíř, benediktinský mnich, přestože jeho uctívání doporučují různé papežské buly a dekrety. Svatý Radim zase provázel na cestách svého polorodého bratra svatého Vojtěcha, takže toho o něm vlastně moc nevíme... To pochopitelně nejsou všichni světci se vztahem k zemím Koruny české. Je jich víc a někteří jsou podstatně známější, určitě i vám.

Germáni – první naši křesťané?

Smírčí kříž ve Vilémově|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

Počátky křesťanství se u nás obvykle kladou až do 9. století. Staří Slované, Hunové, první Bavoři a také Avaři byli pohané a křesťanství neznali. Počátky této víry však leží o mnoho set let dříve, u zrodu nového letopočtu. Její šíření mohly jen stěží zastavit hranice římského impéria. První velký rozkvět křesťanství spadá do přelomu 3. a 4. století, kdy začalo být v říši tolerováno a posléze bylo zrovnoprávněno s ostatními náboženstvími. Římské impérium tehdy svými provinciemi Panonií a Norikem s našimi zeměmi takřka sousedilo. Mohli se u nás už tehdy objevit první křesťané? Našly se indicie, které nás s trochou dobré vůle opravňují věřit tomu, že se tak opravdu mohlo stát.

Modlitba (ilustrační foto)|foto:Fotobanka Pixabay

Kdo žil na našem území na konci 3. a počátkem 4. století? Jaké byly vztahy tohoto obyvatelstva s římskou říší? A mohlo doopravdy dojít i k nějakým duchovním kontaktům nebo přenosům z Říma až k nám? O tom nám v roce 2005 vyprávěl archeolog Eduard Droberjar, specialista na dobu římskou a období stěhování národů.

4. století přináší vedle rozkvětu křesťanství také velký vnitrokřesťanský konflikt mezi katolíky a tzv. ariány. Právě tento rozkol měl velký vliv na šíření křesťanství i za hranice římské říše. Archeologické nálezy, které by snad mohly mít souvislost se šířením křesťanství mezi našimi Germány, pochází především z hrobů. Lze na jejich základě skutečně tvrdit, že u nás byli křesťané už v 5. nebo 6. století? A pokud ano, mělo to pro naše země nějaký význam?

Cyrilometodějská mise a Velká Morava

Slovanské hradiště v Mikulčicích, detail dveří jedné ze zastřešených expozic|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

V roce 863 přišli na Moravu z tehdejší byzantské Soluně dva bratři. Konstantin, známý dnes pod svým řeholním jménem Cyril, a Metoděj. Jejich mise měla pro Moravu i Slovany zásadní a nepopiratelný význam. K cyrilometodějské tradici a také k odkazu Velké Moravy, se tak či onak hlásili humanističtí vědci, obrozenci, zakladatelé Československého státu, ba i komunisté. S historií Velké Moravy jsme se všichni seznamovali už ve školních škamnách. Možná vás proto překvapí, že pro řadu, zejména západních vědců, kteří se zabývají dějinami raného středověku, není naše Velká Morava doopravdy „Velká“. Je jen jedním z řady slovanských území na periférii Franské říše. Významným, bohatým, ale ne výjimečným. Rozhodně ne tak, jak ho často chápeme my, v našem malém středoevropském rybníčku.

Sousoší Cyrila a Metoděje v Beskydech|foto:Profimedia

Povídání o cyrilometodějské misi jsme poprvé vysílali v roce 2013, u příležitosti 1150. výročí příchodu obou bratrů na Velkou Moravu. Proč vlastně Konstantin a Metoděj na Moravu přišli. Jaký byl účel jejich návštěvy a jak byla úspěšná? O Velké Moravě a cyrilometodějské misi hovoří Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Hodnocení cyrilometodějské mise se v průběhu času pochopitelně měnilo. Na působení soluňských bratří bylo nahlíženo různě, v závislosti na tom, kdo, kde a ve které době jej hodnotil. Jak se na historii Velké Moravy dívají současní západní historici? A v jakém vztahu k Franské říši skutečně byla Velká Morava?