Planety konečně kompletní, Měsíc stihne všechny fáze: Procházka červencovou oblohou
Podívat se můžete i na krásné mlhoviny a koncem měsíce pak můžete lovit meteory z roje Jižních delta Akvarid. Vše bude na obloze převázáno jasnou „mašlí“ Mléčné dráhy.
Léto skýtá mnohá prázdninová potěšení, nikoli však astronomům – tedy aspoň pokud jde o noční oblohu. Červencové nebe je totiž málo tmavé. Postupně však ke konci měsíce potemní, když se Slunce schová více než 18 stupňů pod obzor.
Hvězdy a mlhoviny
Spolehlivým vodítkem k letním souhvězdím je Mléčná dráha. Její stříbřitý pás prochází nám dobře známým letním trojúhelníkem. V jeho vrcholu téměř nad hlavou máme jasné hvězdy – modrobílou Vegu v kosočtverci Lyry, Deneb na ocase Labutě letící k jihu a Altair v souhvězdí Orla. Severně najdeme drobná souhvězdí Šíp a Delfín. Západně od Vegy je jakoby zrcadlově převrácené písmeno K, které píše souhvězdí Herkules. Jižně vpravo na okraji Mléčné dráhy je souhvězdí Štíra s červeným veleobrem Antarem, na východním okraji hlídkuje Střelec. Za ním je střed naší Galaxie.
Ve Střelci jsou pěkné difúzní mlhoviny, především v triedru dobře viditelná M8 Laguna a M17 Omega na rozhraní Šípu a Štítu. Taktéž v Labuti je krásná mlhovina NGC 7000, které astronomové říkají Severní Amerika. Nachází se několik stupňů východně od hvězdy Deneb a v triedru je vidět jako jasnější mlhavý obláček. Vzdálená je více než půldruhého tisíce světelných let. Nejvíc napoví fotografie, které při delší expozici odhalují barevnou krásu, a především obrysy podobné severoamerickému kontinentu. Z toho je odvozen i její název.
Planety, úkazy a Měsíc
Planety v červenci konečně uvidíme všechny. Merkur ráno nad severovýchodním a Venuši večer nad západním obzorem. Tamtéž, ale níž a východněji se večer nachází Mars. Jupiter svítí po většinu noci kromě večera, Saturn je na obloze po celou noc. Velmi vzdálené planety Uran a Neptun jsou viditelné, ale jen v dalekohledech; prvně jmenovaný ráno vysoko na východě, Neptun pak v druhé polovině noci. Naše planeta bude 5. července nejdál od Slunce – 152,1 milionu kilometrů. Není tedy pravda, když vám někdo bude tvrdit, že horko v létě je z toho, že jsme Slunci blíž. Naopak – jsme nejdál.
Na úkazy je toto období skoupé. Za zmínku stojí snad jen 7. července velmi brzy ráno Měsíc v blízkosti hvězdy Aldebaran v Býku, po předchozí konjunkci ještě před východem Měsíce. Podobně pak 24.–26. července bude večer na západě pěkné seskupení Jupiteru, Saturnu a Měsíce. 30. července má své maximum meteorický roj Jižních delta Akvarid s frekvencí 25 středně rychlých meteorů za hodinu. Náš souputník bude den před poslední čtvrtí poněkud rušit svým svitem.
No a když už byla zmínka o Měsíci, tak závěrem tradičně jeho fáze. 1. července poslední čtvrť, 10. července nov, 17. července první čtvrť, 24. července úplněk a 31. července poslední čtvrť. Do července se nám tedy po dlouhé době pěkně vejde celý měsíční cyklus. Hezkou podívanou!
Související
-
Ropa v kosmické mlhovině
Radiová pozorování odhalila v mlhovině v Orionu pestrou paletu uhlovodíků, tedy látek, ze kterých je na Zemi tvořena například ropa.
-
Poslušné planetární mlhoviny
Některé umírající hvězdy kolem sebe vytvoří překrásné mlhoviny. Vědci zjistili, že jejich orientace není náhodná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
