Planetárium o stavbě obřího radioteleskopického pole SKA a neobvyklé spolupráci egyptologů s ornitology při záchraně ibisů skalních

V úvodním přehledu zajímavostí se např. dozvíte, proč byste se neměli koupat v šumavských jezerech, uslyšíte o údajném objevu biblického sídla Siklagu v Izraeli, prozradíme vám, jak si zatmění Slunce v jedné chilské obci užili i nevidomí a připomeneme start české minidružice Lucky-7 do vesmíru. (1:10)

Nejsilnější ucho lidstva

Logo|foto:Český rozhlas

Pod evropskou patronací funguje řada obřích vědeckých projektů i přístrojů, jejichž nejznámějším představitelem je urychlovač částic LHC, který se nachází v podzemním tunelu v Evropském centru jaderného výzkumu CERN na pomezí Švýcarska a Francie. V loňském roce pak byla zahájena výstavba radioteleskopického pole SKA, přístroje skutečně gigantických rozměrů, jaký nemá v historii obdoby. SKA bude stát hodně peněz, bude se stavět dlouho, ale provázejí ho velká očekávání.

Celosvětové ředitelství projektu sídlí na observatoři Jodrell Bank u Manchesteru ve Velké Británii. Kromě Jihoafrické republiky, Austrálie a Nového Zélandu se na něm podílí Indie, řada evropských zemí a předběžně s ním koketují i Číňané. Jak bude vypadat a k čemu bude sloužit Kilometrové pole SKA? O tom jsme si povídali s astrofyzikem Petrem Kulhánkem, odborným pracovníkem Hvězdárny a planetária hlavního města a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. (4:45)

Mýty, omyly a novinky astronomie a naše soutěž

Miroslav Zimmer se ve své pravidelné rubrice věnuje příčinám vzniku tajemné mezery mezi prstenci Saturnu, jejímž původcem je s největší pravděpodobností Saturnův měsíček Mimas. (21:30)

Můžete si také připomenout červencovou soutěžní otázku. Ve hře je tentokrát kniha „matematických kratochvílí“ Josefa Strouhala „Hádej, hádej, hadači“ z produkce nakladatelství Albatros. (25:26)

Ibisové skalní a migrace duchů

Ibis skalní|foto:Rostislav Stach

Věda někdy přináší zajímavé mezioborové průniky, které byste možná nečekali. A tak se může třeba egyptologie potkat s ornitologií. Vypadá to opravdu velmi nezvykle, ale přesto je to tak... Společným tématem výzkumníků starého Egypta a badatelů, kteří zkoumají ptáky, se stali vzácní ibisové skalní. Ptáci, kterým staří Egypťané věnovali velkou pozornost, i když od dávných dob v Egyptě vůbec nežili. Ptáci, kteří se i v dnešní době málem vytratili z oblohy.

Jaký měli staří Egypťané vztah k ptákům? Na to jsme se ptali egyptologa Jiřího Janáka z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze... Podobu ibise skalního má jeden často užívaný znak egyptského hieroglyfického písma. Zapisuje slovo „ach“ ve významu „blažený zesnulý“. V Egyptě se přitom nenašly žádné důkazy o přítomnosti těchto ptáků. Dokonce ani žádné mumie ibisů skalních. A to je ze všeho nejpodivnější. (26:37)