Plán na vybudování plavebního stupně v Děčíně nebudí v Sasku zvláštní nadšení
Právě před týdnem si v Ústí nad Labem připomínali 81. let od ústeckého masakru. 31. července 1945 došlo k výbuchu v muničním skladu v nedalekém Krásném Březně.
Ve městě se okamžitě rozšířila fáma, že za výbuchem stojí Němci a rozpoutalo se násilí, při kterém byli napadáni a biti místní Němci.
Podle vzpomínek pamětníků nebyli útočníky ústečtí Češi, ale lidé z vnitrozemí, zejména příslušníci tzv. Revolučních gard a také vojáci Svobodovy armády. O život tehdy přišel dodnes přesně nezjištěný počet Němců. Podle historiků mohlo jít asi o stovku lidí.
Pietní akce se účastnil také pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. V litoměřické diecézi je totiž letošní rok rokem smíření.
Minulý týden se v Děčíně setkali zástupci české a saské vlády, aby jednali o budování jezu na Labi u Děčína. Česká strana opět přichází s projektem, který byl v minulosti zamítnutý jako málo funkční, co se týče dopravy a škodlivý, co se týče přírody.
Na saské straně projekt labského stupně nikdy nebudil nadšení. Jak na něj Sasové reagují nyní? To zjišťoval Robert Hartmann z naší partnerské stanice MDR 1.
A na závěr přinášíme ukázku z nové knihy švýcarského autora žijícího v Mnichově Jonase Lüschera. Možná si pamatujete na červnový rozhovor s tímto spisovatelem, kde o své knize Kouzlo předurčení. Román se odehrává na několika různých místech a zabývá se vlivem technologií na naše životy. Jedním z dějišť románu je i český Varnsdorf.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
