Petr Vok nebyl žádný prostopášník, tvrdí historikové. Zemřel v klidu na zámku Třeboň, a tím vymřel rod Rožmberků
Petr Vok, jeden z nejvýznamnějších představitelů naší šlechty rudolfinské doby. Od dětství vyrůstal ve stínu svého staršího bratra Viléma z Rožmberka, nejbohatšího a tím pádem taky po králi nejmocnějšího šlechtice v celém království, s nímž se počítalo nejen na post rožmberského vladaře, ale i na polský trůn.
Petr Vok v politickém životě nedosáhl výraznějšího úspěchu ani vlivného postavení. Žil v ústraní na zámku v Bechyni. Správy rožmberského majetku se ujal až po Vilémově smrti roku 1592.
Vilémovi ani jedna ze čtyř manželek nebyla schopná dát dědice a podobně na tom byl i Petr Vok. Ani on se od své manželky Kateřiny z Ludanic nedočkal žádného potomka. Protože se jeho panství začalo topit v dluzích, byl nucen postupně rozprodávat majetek, včetně českokrumlovského zámku, který skončil v rukou císaře Rudolfa II.
Vokovou novou rezidencí se stal zámek v Třeboni. Tam strávil zbytek života a tam také v roce 1611 zemřel. Ve starší literatuře i ve slavném filmu Svatby pana Voka s Milošem Kopeckým v hlavní roli bývá ztvárněn jako rozmařilý prostopášník. To má ale podle historiků k pravdě hodně daleko. Petrem Vokem vymřel rod Rožmberků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
