Petr Hartman: Podle některých českých politiků si Maďaři mají dělat, co chtějí
Ať si Maďaři dělají, co chtějí. Tvrdí to někteří čeští politici. Svým způsobem mají pravdu. Skutečně záleží pouze na občanech Maďarska, koho si do vedení země zvolí.
Pokud mu důvěru ve volbách vyjádří opakovaně, nemohou si potom stěžovat na to, co jejich vláda dělá. V čele s Viktorem Orbánem usiluje o to, aby u moci zůstala co nejdéle. Je to pochopitelná motivace politiků.
Robert Schuster: Evropskou unii čeká zkouška Viktorem Orbánem
Přesvědčivé vítězství premiéra Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách vyvolalo v celé Evropě reakce zdaleka překonávající pozornost, jaká bývá obvykle věnována volbám ve státech srovnatelné velikosti.
Problém je v tom, že výsledkem této snahy je mimo jiné bující korupce, pokusy o snižování nezávislosti soudní moci, zhoršování podmínek pro fungování nezávislých médií, nebo omezování svobodné soutěže politických stran pomocí úpravy volebního zákona. To je neúplný výčet problémů, které jsou spojovány s Maďarskem pod vedením Viktora Orbána.
Vyvolávají pochybnosti o tom, zda země postupně nesměřuje od parlamentní demokracie k nějakému autoritářskému systému. Není divu, že si toho všímají i poslanci v Evropském parlamentu. Na principech parlamentní demokracie by totiž mělo být založeno fungování členských zemí Evropské unie.
Inspirativní Orbánovo pojetí řízení státu?
Existují-li náznaky, že by tomu tak nemuselo být, je možné na to daný stát důrazně upozornit. Takto lze vnímat hlasování poslanců v Evropském parlamentu. Konkrétně doporučení, aby Evropská komise zahájila s Maďarskem řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie.
Jak Orbán změnil Maďarsko: Tradiční hodnoty, rostoucí ekonomika i podpora oligarchů
Maďarská konzervativní strana Fidesz a její předseda a premiér Viktor Orbán získali v nedělních volbách už třetí mandát za sebou. Po mohutné protiimigrační kampani bude mít Fidesz v parlamentu 134 ze 199 křesel, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu. Druhé skončilo s 25 mandáty radikálně nacionalistické Hnutí za lepší Maďarsko, také známé jako Jobbik.
Nelze to svádět na rozdílný postoj této země k migračnímu problému, jak se snaží Viktor Orbán podsouvat veřejnosti. Má přitom velkou naději, že bude nejenom u maďarského publika úspěšný.
Svědčí o tom i reakce některých českých politiků. Ti se velmi podivují nad tím, že část českých europoslanců doporučení Evropského parlamentu podpořila. Mají potřebu se od nich veřejně distancovat. Tím přiživují negativní emoce směrem k českým zástupcům v Evropském parlamentu.
Přitom jim nejde ani tak o obhajobu Orbánova Maďarska, ale o některé tuzemské voliče. Ti nemají unii příliš v lásce a problémy s migrací svádějí na neschopnost Bruselu. Nevadí jim, že Maďarsko je káráno za něco jiného.
Čeští kritici výsledku hlasování Evropského parlamentu to nezdůrazňují. Možná také kvůli tomu, že Orbánovo pojetí řízení státu je pro ně v něčem inspirativní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
