Perseidy se každý rok opakují. Země se k nim vrací

11. srpen 2016

Každý rok se v srpnu odehrává velké nebeské divadlo. Země se přiblíží do blízkosti pozůstatků po kometě a můžeme sledovat roj meteorů. „Určitě nevidíme padající hvězdy. To by bylo z hlediska vesmírné jen těžko představitelné,“ uvedl poetické pojmenování jevu na pravou míru Miloš Podařil z Jihlavské astronomické společnosti.

„Když lidově padají hvězdy, tak pozorujeme drobné částečky, které vstupují do atmosféry a tam se rozzáří. Většinou jsou to gramové kamínky, které jsou opravdu maličké. Pohybují se ale velmi rychle a když vstoupí do atmosféry, tak zahřejí sebe a vzduch kolem a vyvolají i světelný jev,“ vysvětlil Podařil.

Meteory můžeme pozorovat po celý rok, ale v některých obdobích jich je více

Do atmosféry vstupují částice z vesmíru celkem běžně. Někdy jde i o zbytky satelitů nebo jiných lidských technických zařízení. „Částice, které způsobují roj meteorů nazvaný Perseidy, zanechala ve vesmíru kometa 109P/Swift- Tuttle. Je to jedna z komet, která je periodická. Její oběh trvá kolem 134 let. V kometě je v ledu zamrzlých spousta částic a při přiblížení ke slunci se z ní uvolňují. A do místa kudy proletěla kometa, se každý rok dostává Země. Drobné úlomky pak shoří v její atmosféře,“ popsal host.

Perseidy jsou místem, odkud meteory vycházejí

Rojové meteory jsou od ostatních odlišné, protože vycházejí ze stejného místa. „Kdybychom šli zpátky po stopách meteorů, tak by se všechny spojily v jednom místě. A v jakém souhvězdí se tento průsečík nachází, tak se roji říká. Ten srpnový je v severní části souhvězdí Perseus, proto Perseidy. Na podzim můžeme sledovat Leonidy, ty mají radiant v souhvězdí Lva, latinsky Leo.

Perseidám se také říká Slzy svatého Vavřince. A to proto, že Svatý Vavřinec byl umučen v roce 258 přesně 10. srpna a na obloze se potom objevily meteory. A to vedlo ke spojení jeho mučednické smrti s tímto jevem,“ vysvětlil Podařil.

Na meteority vyrazte klidně bez dalekohledu

Jak poradil host Regionu, na pozorování meteorického roje není třeba mít žádné speciální dalekohledy. Naopak je lepší dívat se po celé obloze pouhým okem. „Vybrat si nějaké místo mimo město tedy mimo světla, lehnout si na karimatku a pouhým okem sledovat meteory. Jde o romantickou záležitost. Nehrozí vám při ní žádné nebezpečí. Na rozdíl od pozorování zatmění slunce, kdy si můžete poškodit zrak.“

Ve vesmíru je stále co objevovat

I dnes může astronom objevit něco nového. „Jsou to ale objevy poněkud jiného řádu než třeba ve středověku. Odhalit novou planetu je dnes poměrně složité. Ale prakticky denně se objevují nové planetky nebo komety. Také na teoretické rovině astronomové objevují jisté závislosti, třeba jak se otáčí galaxie a jakou roli v tom hraje temná hmota,“ řekl Podařil.

Když astronom najde novou planetku, může navrhnout její jméno. „Ten proces je trochu úředně složitější, ale v zásadě platí, že objevitel může navrhnout jméno nového objektu. Ve vesmíru už tak létá třeba planetka Jihlava. A také jeden z našich členů pan Ivo Zajonc má svou planetku,“ uvedl Miloš Podařil.

Spustit audio