Památník Terezín si připomíná 80 let od konce války speciálním projektem Na hranici světla?

Atmosféru projektu s názvem „Na hranici světla?“ dokreslily například světelné instalace i vzpomínky přeživších. Netradiční prohlídky mohou návštěvníci zažít na vlastní kůži až do neděle.

V terezínském ghettu bylo z rasových důvodů postupně vězněno 140 000 osob. Zahynulo jich tam 34 000. Takhle na osvobození a rozsáhlou epidemii skvrnitého tyfu, která v ghettu vypukla, vzpomínal Pavel Frýd: „Lidi byli od sebe k nerozeznání. Byly to kostry s vyboulenýma očima. Ani jejich nejbližší je nepoznali.“

Skupina asi 30 návštěvníků prochází jednotlivými částmi Malé pevnosti. „Je to velmi dobře udělané. Hned u vstupu nás to uvedlo, kam jdeme,“ líčí první dojmy Lenka Fundová, která si s kamarádkou výjimečný zážitek nechtěla nechat ujít.

„Noční čas jsme využili jako prostředek k vytvoření atmosféry,“ popisuje mluvčí Památníku Terezína Stanislav Lada. Součástí prohlídky jsou i kratičké úryvky ze vzpomínek zdravotních sester, které přijely pomáhat do Terezína.

Ani po osvobození to přeživší neměli jednoduché. „Neměl jsem nikoho, kdo by mi pomohl, tak jsem šel pracovat do Jáchymova. Napřed tam byli Němci, a pak přišli jako muklové lidi, které pozavírali komunisti,“ líčí Vlastimil Budina.

Po zhruba 30minutové prohlídce lidé odcházeli mlčky. Mezi nimi i 17letá Nola Bednárová z Prahy, která byla v Terezíně poprvé v životě. „Teď jsem zatím v takovém rozpoložení, kdy ještě přemýšlím nad těmi příběhy, cítím prázdno a úzkost,“ říká.

„Na mě to působilo těžce. Tohle by měl vidět každý, aby věděl, že to, co máme, není samozřejmost,“ uzavírá Lenka Fundová.