Palác Žofín, a dokonce i Slovanský ostrov, byste před několika stoletími v Praze hledali marně
V centru Prahy, kousek od Národního divadla, se nachází místo, kde se po procházce metropolí můžete natáhnout na trávník a odpočinout si. Ptáci zpívají, vy se díváte na Pražský hrad nebo na Boženu Němcovou, jejíž pomník stojí pár kroků od vás. A když zatoužíte po ještě lepším výhledu, seběhnete po schůdcích k Vltavě, půjčíte si šlapadlo a kocháte se.
A to si představte, že Slovanský ostrov, o kterém je řeč a na kterém stojí budova paláce Žofín, ještě na počátku 17. století vůbec neexistoval. Vznikl postupnými nánosy půdy v 17. a 18. století. Skutečným ostrovem, 250 metrů dlouhým a 100 metrů širokým, se stal až po velké povodni v roce 1784. Byl zabezpečen nízkou hrází a mezi divoce rostoucí křoviny bylo vysazeno několik ovocných stromů.
Na konci 18. století ostrov vlastnil barvíř kůží Josef Ignác Saenger. A barvíři se sem z Nového Města přestěhovali i se svým řemeslem, které přece jen trochu zavánělo. Po nich taky dostal ostrov svůj první název – Barvířský neboli Barvířka.
O několik let později získal ostrov sňatkem s vdovou po barvíři Saengerovi František Engel. Ten na něm zřídil manufakturu na potiskování bavlněných látek. Podle nového majitele se ostrovu říkalo Engelův, nebo česky Andělův či Andělský ostrov. Do roku 1830 změnil několikrát majitele. Okolo roku 1835 ostrov koupil mlynář Václav Novotný. Zavázal se pustit sem veřejnost a vytvořit jakési místo k odpočinku.
Žofín navštívily slavné osobnosti
Mlynář se rozhodl přeměnit ostrov na významné společenské a kulturní centrum Prahy. Tomu také odpovídaly plány ke stavbě tří nových zděných budov – restaurační budovy, lázní a obytného domu. Stavba byla dokončena v roce 1836. U příležitosti otevření se 30. května 1837 konal v hlavním sále paláce slavnostní ples.
V roce 1840 navštívil Barvířský ostrov arcivévoda František Karel, otec pozdějšího císaře Františka Josefa I. Při této příležitosti byl ostrov pojmenován podle arcivévodovy manželky Žofínským ostrovem. V roce 1848 se na Žofíně konal Slovanský sjezd. V upomínku na něj byl ostrov přejmenován na Slovanský a název Žofín si ponechal jen palác, který na něm stojí.
V roce 1884 koupila celý ostrov i se Žofínem obec a v následujících dvou letech přebudovala stavbu do nynější podoby novorenesančního paláce s bohatě zdobenými interiéry reprezentativních sálů.
Žofínský Velký sál se stal dějištěm koncertů, plesů a tanečních zábav. První samostatný koncert tady uspořádal Antonín Dvořák, návštěvníci Žofína vyslechli první souborné uvedení Smetanovy Mé vlasti. Žofínský sál byl svědkem úspěšných provedení skladeb Zdeňka Fibicha. Hostovali tu Hector Berlioz, Franz Liszt, Petr Iljič Čajkovskij či Richard Wagner. Na Žofíně debutoval houslista Jan Kubelík.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
