Oskeruše je na českých zahrádkách spíše raritou. Nejvíce se jí daří na Moravě

28. červenec 2020

Přemýšlíte o nějaké novince pro vaši zahradu? Dejte šanci stromu jménem oskeruše. O poměrně neznámé rostlině pověděl více zahradník Petr Baďura.

Oskeruše potřebuje dostatek prostoru a světla, počítejte proto s prostorem asi 6 metrů. Strom umí dorůst do výšky až 15 metrů. Nemá ráda přemokřená místa a jílovitou půdu. Vysazujeme ji buď na podzim či jaře a ideální je pořídit kontejnerové sazenice s dobrým kořenovým balem. Vyplatí se přidat i kolík a osmičkou kmínek uvázat. Také je potřeba chránit mladý stromek před okusem zvěří.

Výhody a využití

Oskeruše je poměrně odolná proti škůdcům, netrpí na moniliózu, strupovitost, sazovitost ani další choroby. Dobře také snáší i místa s exhalacemi.

Drobné plody se dají běžně zpracovat jako každé jiné ovoce, můžeme je mrazit nebo sušit, zpracovat na povidla. Po zhniličkovatění se zvýší obsah cukrů a oskeruše se dají dobře kvasit a posléze vypálit na oskerušovici. Vzrostlý strom dá průměrně kolem 200 kilogramů úrody, záleží na místních podmínkách a počasí, jsou i rekordní úrody přes tisíc kilogramů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.