Opravy ústeckého Benešova mostu se zatím prodražily zhruba o 50 milionů korun. Zřejmě to ale bude ještě víc

30. duben 2026

Most Dr. Edvarda Beneše v Ústí nad Labem je jednou z důležitých spojnic obou břehů Labe. Jeho stavba začala v roce 1934. Teď už se přes rok opravuje. A právě o jeho probíhající opravě si povídáme s radním ústeckého kraje za hnutí ANO Jiřím Fedoriškou.

„Most jsme zavírali, pokud si dobře pamatuji, 26. dubna 2025. Od té doby jsme čelili takovým třem zásadním problémům – jedním z nich bylo zatrubnění Stříbrnického potoka, které se nám potkalo s opěrou mostu na ústecké straně,“ přibližuje Fedoriška.

Čtěte také

To samotné by podle něj nebylo až tak závažným problémem – tím bylo až zjištění, že toto zatrubnění je v havarijním stavu. „Takže teď musíme, kromě stavby samotného mostu, ve spolupráci s ústeckým magistrátem, vyřešit i to zatrubnění – protože to je v majetku města,“ dodává Fedoriška.

Dalším problémem pak byla změna v založení hlavních pilířů – na ústecké i střekovské straně. „Šlo o to, že původní plány počítaly s tím, že je založíme pomocí mikropilot, a že budou instalovány přímo do těla těch původních pilířů. I tam jsme ale zjistili, že ty stávající betony jsou tak degradované, že jsme museli zvolit jiný styl mikropiltoů a místo,“ vysvětluje Fedoriška.

Třetím problémem pak podle něj byla samotná ocelová konstrukce mostu. „Opět se předpokládal nějaký stav, ale po zkouškách, které provedla ČVUT, se zjistilo, že především v místech, která nebylo úplně vidět, není ta konstrukce tak silná, jak se předpokládalo,“ shrnul Jiří Fedoriška.

Jak práce na rekonstrukci mostu ovlivňuje počasí, jako například mráz nebo zvednutá hladina Labe? O kolik se zatím zvedla cena za opravy mostu? Kdy by měl nově zrekonstruovaný most opět začít sloužit veřejnosti? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.