Ondřej Rolenc zažil sezónu snů, pořád ale nemá dost
Poprvé titul mistra světa ve sjezdu na divoké vodě získal Ondřej Rolenc z klubu Kanoe Pardubice v roce 2014. Podruhé se z něj radoval o dva roky později a potřetí triumfoval před pár dny na kanále ve francouzském Pau.
Úspěchy sbírá jeden za druhým. Mohlo by se tak zdát, že už to bere jako všední věc, ale není to pravda: „Prožívám to pořád a celým svým srdce. Zrovna nedávno jsem si to pouštěl na internetu, protože mi pořád vrtalo hlavou, kde se mi to podařilo dohnat. A bylo to ve spodním úseku, posledních asi 15 sekund před cílem, takže jsem titul honil opravdu na poslední chvíli.“
Těsně za pardubickým kanoistou skončil Slovák Matej Beňuš: „Ten tam byl spíš za černého Petra. Největší favoriti byli domácí Francouzi, ti to měli opravdu najetý, i při tréninku jezdili hodně dobrý časy,“ prozrazuje Ondřej Rolenc před kým měl on i ostatní závodníci respekt.
Sezona snů přinesla tři tituly
Letošní sezona byla pro Ondřeje Rolence doslova snová: „Vyhrál jsem celkově světový pohár, na mistrovství Evropy jsem vyhrál jak dlouhý závod ve své kategorii na C1, tak i s parťákem Danem Suchánkem v kategorii C2, kde jsme zvítězili na té samé trati, vlastně hodinu po mém závodě.“
Je jasné, že za podobnými výsledky stojí především hodiny dřiny, přesto trenér Šťastný jednou řekl, že je Ondřej Rolenc líný: „Myslím si, že to je furt stejný, člověk se moc nezmění,“ říká se smíchem Ondřej Rolenc a dodává: „Teď už to je jen takové popichování a hecovačka, já se tomu opravdu věnuju. Třeba na mistrovství jede člověk opravdu v nejlepší formě.“
K vodě to táhne i v zimě
Trénink probíhá nejenom na vodě, ale převedším mimo sezónu třeba na běžkách, na kole: „Když vloni zamrzla Chrudimka, tak jsme mezi brankami jezdili na bruslích, nebráním se ničemu,“ dodává Ondřej Rolenc, který zůstává věrný hlavně kanoistice. I když ještě něco ho láká: „Zase je to s vodou. Je to plachetnice.“
K oblíbeným řekám Ondřeje Rolence patří Kamenice a rád jezdí také na Lipno, ale umí si užít i svůj volný čas. Sice to není na vodě, ale z loděnice, kde občas seká trávu, má řeku na dohled. Rád se projede na kole, běžkách, nebo vyrazí se psem.
Vysněná meta
Z titulů už Ondřej Rolec posbíral, co se dalo, přesto má ještě jednu vysněnou metu: „Chtěl bych s Parťákem vyhrát v kategorii C2 mistrovství světa v dlouhém sjezdu a zároveň vyhrát i na singlu sprint i dlouhý sjezd. Tedy vyhrát tři závody v jeden týden. Za dobu co jezdím, to zatím zvládl jen Francouz Guillaume Alzingre.“
Rodičům dětí, kteří by se chtěli věnovat kanoistice Ondřej Rolenc vzkazuje jediné: „Děti přijímáme všema deseti, rádi je v loděnici uvidíme. Kanoistice se můžou věnovat už od devíti, desíti let. Podmínkou je, aby uměly plavat a nebály se vody. Začíná se tady na Labi, nebo Chrudimce s trenérem. Je o ně postaráno třikrát týdně. Přijďte k nám.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
