Odborníci z několika zemí Evropy se do Ústeckého kraje přijeli učit, jak rekultivovovat krajinu

23. květen 2018 10:05

Obnova regionu po ukončení těžby uhlí. To je hlavní cíl návštěvy starostů a odborníků z Polska, Maďarska, Slovenska a Bulharska v Ústeckém kraji.

Prohlédli si například jezero Milada na Ústecku, které vzniklo na místo bývalého uhelného lomu Chabařovice. Vedle obnovy krajiny se zajímají taky o další rozvoj regionu.

Michal Ďureje z městského úřadu ve slovenské Prievidzi vnímá návštěvu kraje jako inspiraci. „Zabýváme se otázkou, co bude po tom, až se u nás v roce 2023 nebo 2030 utlumí těžba. Vidíme, že tady to už je a funguje.“

„Jsou tady starostové, úředníci z orgánů měst, lidé z neziskového sektoru a experti na revitalizace,“ představuje zájemce o způsoby revitalizace Barbora Urbanová z centra pro dopravu a energetiku.

Nejde ale podle ní pouze o rekultivace. „Určitě se to netýká jen krajiny jako takové, ale i těch navazujících procesů – toho, jakým způsobem se tady podporuje podnikání, orientace na jiný než uhelný průmysl, sociální programy… Celá ta politická rovina,“ dodává Urbanová.

Jezero Milada na Ústecku, kde bývaly hnědouhelné doly

Příkladem může být vládní program Restart. Ústeckému kraji by mohly pomoci i peníze z Evropské unie – je totiž na seznamu „uhelných regionů“, které mají šanci získat peníze prioritně.

Podobně je tomu i u Prievidzi – tam už ale mají projekty na dotace připravené. „Celkově je zatím na papíře 81 projektů za víc než miliardu Euro,“ dodává Michal Ďureje.

Ústecký kraj má šanci z unie získat miliardy korun – peníze by mohly jít například na přečerpávací vodní elektrárny na zatopených lomech po těžbě uhlí.

„Velká zbytková jezera, jako velké plochy, i při malém kolísání vody poskytnou velký objem, a energetikům stačí rozdíl desítek, nebo 150 metrů na to, aby to byla dobrá přečerpávací elektrárna,“ uzavírá odborník na obnovu krajiny po těžbě Ivo Přikryl.

autor: Jan Bachorík
Spustit audio

Související