Od Měsíce ke Slunci, Marsu a planetkám. Letošní plány kosmonautiky a její obraz v kinematografii

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že rok 2022 byl u nás neobyčejně úspěšný pro ohrožené orly královské, kteří vyvedli 19 mláďat, povíme si o výzkumu tábořiště nomádů v izraelské poušti a jejich oblibě pštrosích vajec, ale také o nálezu runového kamene v Norsku, nesoucího možná nejstarší známý runový nápis; vrátíme se k nálezu zbytků plavidla ve štěrkopískových nánosech řeky Dyje, které se ukázaly být mnohem mladší, než se čekalo a na závěr navštívíme vesmírné středisko Esrange na severu Švédska, odkud nejspíš do roka začnou létat družice na oběžnou dráhu kolem Země.

Kosmonautika 2023. Od Měsíce k planetkám

Evropská sonda Solar Orbiter u Slunce|foto:ESA/ATG medialab, ESA, ©

Třetí částí pokračuje naše povídání o plánech kosmonautiky a výzkumu vesmíru v letošním roce. Naším hostem je opět popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz. Minule jsme si povídali o plánovaném dění na Mezinárodní vesmírné stanici a některých zajímavých družicích, které letos odstartují na oběžnou dráhu kolem Země. Dnes se podíváme o něco dál.

Stále populárnějším cílem kosmických cest je poslední dobou náš nejbližší souputník Měsíc. Loni na podzim jsme se „namlsali“ první, zatím jen automatickou, misí programu Artemis, která by měla vrátit člověka na povrch Měsíce. Také letos tam zamíří několik sond – ať už z dílen státních kosmických agentur, anebo soukromých firem.

Planetka Psyché, cíl stejnojmenné sondy, v představě výtvarníka|foto:NASA/JPL-Caltech/ASU, ©

Od Měsíce se podíváme do libračních bodů soustavy Slunce–Země, kde se mj. vyrovnávají gravitační vlivy obou těles. Tato místa jsou mimořádně vhodná k umisťování vědeckých aparatur, určených zejména k výzkumu hlubokého vesmíru. Vědecké přístroje ze Země budou letos i nadále zkoumat Slunce, Mars a hodně zajímavého se bude dít kolem planetek: přistane návratové pouzdro sondy OSIRIS-REx se vzorky planetky Bennu a k planetce Psyché odstartuje sonda, která nese stejné jméno.

3-2-1 START! Filmová kosmonautika

3-2-1 Start je úspěšný český animovaný film, určený ke kupolovým projekcím v planetáriích|foto:Krutart s.r.o.

Křeček Elon je vědec a žije na skládce. Jednoho dne ho vyruší hlasitá rána. U domku najde kráter a v něm rozbitého robota. Když ho opraví, zjistí, že robot spadl ze své lodi, která krouží kolem Země, ale brzy se chystá k odletu. Křeček Elon se proto rozhodne vrátit robota zpátky k jeho kamarádům na oběžnou dráhu. Jak to ale udělat? Tak začíná animovaný film 3-2-1 START!, který nově najdete v nabídce hned čtyř českých planetárií. Úspěchy slaví i ve světě.

Technologickým, finančním i vědeckým partnerem jeho tvůrců byly Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy. Z toho jasně vyplývá, že nejde o žádný obyčejný „animák“. Potvrdil nám to odborný pracovník pražské Hvězdárny a planetária Jan Spratek.

Jan Spratek|foto:Matěj Skalický, Český rozhlas

Povídali jsme si i o další filmové produkci, především té hrané, která si za své hlavní téma vzala člověčí dobývání vesmíru. Animovaných filmů o kosmonautice je celá řada. Atraktivní témata a prostředí však přitahují i tvůrce hraných filmů. A to od roku 1902, kdy průkopník kinematografie Georges Meliés natočil svou Cestu na Měsíc. Už v tomhle průkopnickém dílku je využita spousta trikových záběrů – a právě rozvoj technologií v mnoha ohledech určoval, jak přesné a uvěřitelné filmy o vesmíru budou. Mnohé z nich zachycují skutečné události z historie kosmonautiky, jiné se dívají do budoucnosti – blízké i vzdálené. Jak se podobné filmy líbí Janu Spratkovi z pražské Hvězdárny a planetária?