Očima sládka: kroužkování piva je především důkazem dokonale čisté sklenice

Na mytí pivních sklenic existuje speciální chemie. Některé běžné prostředky na mytí nádobí totiž pivní pěnu ničí. Může se totiž stát, že i potom, co se sklenice opláchne, na ní zůstat zbytky mycího prostředku a to pak způsobí, že pivo nekroužkuje. I voda s octem se může použít, ale sklenice se pak musí opravdu velmi dobře propláchnout.

Oxid uhličitý souvisí přímo s principem výroby piva

Kvasinky dělají z cukru alkohol a při tom se tvoří oxid uhličitý, pivu to dává říz. „Neumím si představit, že by se pivo dalo vyrobit bez oxidu uhličitého“, říká Michal Rouč a pokračuje: „ Aby ho v pivu nebylo příliš, to musíme samozřejmě hlídat. Ale pokud by v pivu oxid uhličitý nebyl, nebylo by možné vytvořit hezkou čepici v půllitru.“

Jaký je rozdíl mezi pasterovaným a nepasterovaným pivem?

Standardně se pivo pasteruje, to znamená, že před tím, než se stočí do obalu anebo přímo v obalu se zahřeje na vyšší teplotu, následně se zchladí a tím se zvyšuje jeho trvanlivost. Nepasterované pivo neprojde zahřátím a následným zchlazením. V současné době se místo pasterizace používá i to, že se pivo přefiltruje přes jemné síto a tím se veškeré mikroorganismy odfiltrují.

Má pivo příznivé účinky na trávení?

„V kombinaci knedlo vepřo-zelo-pivo bych ho rozhodně doporučil,“ říká s úsměvem sládek Rouč a ještě dodává: „Dvě piva denně jsou ku prospěchu.“

S rozhovoru Evy Bucharové se sládkem Michalem Roučem se také dozvíte, že výroba piva začíná ve varně, co je to vystírací káď, rmutovací pánev, sladina, mladina apod. Také třeba to, že ve Velkém Březně uvaří každé 4 hodiny 20 tisíc litrů piva. Varna velkobřezenského pivovaru je stará přes 80 let a měděné nádoby jsou přes to, že vlastně patří do muzea, plně funkční.

Poslechněte si celý rozhovor z přiloženého audiozáznamu. Pohodu u poslechu vám přeje Český rozhlas Sever!