Obyvatelé Chabařovic i dalších obcí si stěžují na zápach z ústecké bioplynové stanice

8. říjen 2020 14:31

Snížení zápachu, který souvisí s bioplynovou stanici v ústeckých Všebořicích. To byl hlavní důvod schůzky zástupců stanice se starosty okolních měst obcí. Ti vidí největší problém v tom, že se zbytky po zpracování bio odpadu vyvážejí na okolní louky a zápach z nich se pak šíří po okolí.

Bioplynová stanice likviduje odpad, který lidé dávají do hnědých popelnic například na Teplicku, Ústecku nebo Děčínsku.

„Zápach, z toho zápachu pocity na zvracení, bolesti hlavy, nemožnost větrání, lidem načichá prádlo, nemohou trávit čas na zahradě. Dostali jsme i podnět ze školy, že není možné větrat nebo pouštět děti na tělocvik,“ vyjmenovává chabařovický zastupitel Jiří Hladík z SNK ED podněty, které od občanů dostávají.

Kvůli řešení problematiky se spojilo sedm měst a obcí. Podle Jiřího Hladíka je hlavním problémem odvoz tzv. digestátu zejména na louky. Tam se používá jako hnojivo.

Pomoci by mohlo zaorávání

„Pokud by docházelo ke klasické zemědělské činnosti, docházelo by k zaorávání toho digestátu a problém s tím zápachem by se eliminoval.“

Podle Jiřího Hladíka se musí řešit i technologie zpracování bioodpadu. Tu má ale bioplynová stanice, která z bioplynu vyrábí elektrickou energii, zvládnutou dobře.

„Kompletně se teď změnila biologie řízení. V podstatě se ta technologie vyšperkovala – ten výsledný digestát je na takové úrovni, že se za něj nemusí stydět kdejaká bioplynka v Česku,“ říká Adam Moravec z Českého sdružení pro biomasu.

Obecně by tzv. digestát zapáchat neměl. „Zkušenost je taková, že – pokud je tam správný objem organických látek, a tedy menší podíl nízkých mastných kyselin, sirných látek a podobně, tak by ten digestát měl zapáchat po hlíně,“ vysvětluje odbornice na pachy Petra Auterská. Řešením by podle ní bylo dodávání dalších aditiv.

Jednatel bioplynové stanice Petr Síleš chce o problematice jednat vedle starostů i se zemědělci.

„Pokud se nám podaří domluvit se se zemědělci, kteří mají ornou, a část digestátu zaoráme, tak to je technologie, která pomůže nejen uklidnit tu situaci, ale pomůže i té půdě – to se tady dlouhé roky nedělalo,“ shrnuje Síleš.

Podle všech zúčastněných je nutné o problematice a jejím řešení společně hovořit. I s ohledem na to, že chce bioplynová stanice zvýšit v budoucnosti kapacitu.

Vyrobený plyn by podle Petra Síleše stačil na roční provoz městských autobusů v Ústí a nedalekých Teplicích.

 

autor: Jan Bachorík
Spustit audio

Související