Obec Horní Branná ukrývá historické unikáty. Renesanční zámek i Harrachovskou hrobku

26. květen 2023

Obec Horní Branná, která leží na pomezí Libereckého a Královéhradeckého kraje, se může pochlubit nejen okolní podkrkonošskou krajinou, ale i historickými stavbami. Tolik udržovaných památek na jednom místě se hned tak nevidí. Vztahují se hlavně k rodu Harrachů, ale také k Janu Amosi Komenskému či Valdštejnům.

V malebné krajině, ze které už dohlédnete k vrcholkům Krkonoš, leží Horní Branná a Valteřice, dvě obce, které jsou od roku 1975 spojené pod jednu správu. První písemná zmínka o Horní Branné pochází z roku 1359, o Valteřicích z roku 1488, i když je jisté, že vznikly už ve 14. století.

Když se sem vydáte na výlet, neměli byste vynechat žádnou ze zdejších vyhlášených památek. Patří k nim renesanční zámek, kostel sv. Mikuláše, hrobka sv. Kříže rodu Harrachů a Harrachovský špitál. Projít se můžete i naučnou stezkou „Poznej Horní Brannou, krásu a tajemství ukryté mezi kopci“, kterou vás provede někdejší vrchní lesmistr hrabat Harrachů Ludvík Šmíd, který tu působil ve druhé polovině 19. století.

Nejstarší renesanční stavba Podkrkonoší

Hornobranský zámek založil Zdeněk z Valdštejna, stavbu po jeho smrti dokončila v roce 1582 jeho vdova Marie z Martinic. Tehdy byl velmi honosný, měl dvě patra, první kamenné a druhé dřevěné s ochozy, s věžičkou a s nápisy, verši, arabeskami a sgrafity na venkovní části prvního patra. Za třicetileté války byl zámek zpustošen a horní patro vypálené. Při opravách bylo obnoveno jen první patro, druhé už znovu dostavěno nebylo.

Dnes si v přízemí zámku můžete prohlédnout historicko-etnografickou expozici Život pod horami, která přibližuje vznik Horní Branné a Valteřic a popisuje život zdejších lidí od minulosti do současnosti.

V prvním patře sídlí Památník Jana Amose Komenského, který tu pobýval v posledních měsících před svým odchodem z vlasti. Podle Pamětní knihy obce Branné obýval v zámku pokojík v přízemí západní části. Když se kardinál a pražský arcibiskup Arnošt z Harrachu stal správcem panství za nezletilého Ferdinanda Bonaventuru, hraběte z Harrachu, rozkázal prý vytrhat a spálit podlahu tohoto pokoje, aby se z něj nemohl kacířský mor šířit do okolí. I tento prostor je pro návštěvníky přístupný.

Zvon slýchával už Komenský

O kostele sv. Mikuláše se traduje, že je nejstarší v celém Podkrkonoší. Za husitských válek byla původní dřevěná stavba zničena a v roce 1557 ji nahradila stavba kamenná. Místo dřevěné zvonice byla roku 1700 vystavěna i kamenná kostelní věž. V ní visí památný zvon Mikuláš. Slyšel ho už Komenský a uslyšíte ho i vy při své návštěvě Horní Branné.

Stejně jedinečná je i prohlídka Harrachovské hrobky sv. Kříže. S její stavbou začal v roce 1840 František hrabě z Harrachu. Dokončena a vysvěcena byla roku 1870. Ojedinělou stavbu tvoří dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce a podzemní zděná chodba - krypta, v níž jsou uložené ostatky členů harrachovského rodu.

Naproti vzácné, stavebně mimořádné hrobce, v níž se dnes konají pohřební obřady, ale také koncerty, stojí Harrachovský špitál, který dal v roce 1710 vybudovat Alois hrabě z Harrachu. Byl určen pro přestárlé hraběcí služebníky (ženy i muže), kteří tak byli zaopatřeni až do své smrti. V dnešní, upravené podobě slouží tato památka jako dům s pečovatelskou službou.

Na stránkách obce Horní Branná se dozvíte podrobnosti o tom, kdy mají otevřeno v zámecké expozici Život pod horami a v Pamětní síni Komenského. Je tam i kontakt na průvodce, a tak se můžete předem objednat i na prohlídku Harrachovské hrobky. V hlavní letní sezóně je otevřeno v úterý, v pátek a v sobotu, pro větší skupinu je možné se telefonicky dohodnout i na návštěvě mimo otevírací dobu.

Spustit audio