Nový občanský zákoník: Neplodné páry si budou moci osvojit dítě, které jim porodí náhradní matka

Následující příběh je fiktivní, podobně nicméně postupují desítky českých rodin:

Jana s Pavlem se dlouho snažili o dítě. Jenže ani po mnoha pokusech o umělé oplodnění se jim to nepodařilo. Rozhodli se proto pro jiné řešení. Požádali kamarádku, aby jim dítě odnosila. Nabídli jí za to 200 tisíc korun. Vše v tajnosti, protože české zákony takový obchod s dětmi nepovolují.

Když se dítě narodilo, náhradní matka si vše rozmyslela a dceru si chtěla nechat. Jana s Pavlem v tu chvíli nic nezmohli, protože o osvojení dítěte si mohli požádat až po porodu, stejně jako u adopce cizího dítěte. Předem si kamarádku nemohli zavázat žádnou smlouvou. O dítě tak nakonec přišli.

Mnoho párů také hledá pomoc na Ukrajině, kde je odnošení dítěte náhradní matkou legální. Od ledna by měla být situace snadnější i v České republice. Nový občanský zákoník obsahuje základní úpravu, která umožní biologickým rodičům osvojit si dítě odnošené jejich příbuznou, například sestrou nebo matkou.

„To je v podstatě jenom otevření toho problému, protože z hlediska medicínského to musí být ještě dále upraveno ve zdravotnických zákonech,“ vysvětlil právník a tvůrce občanského zákoníku Karel Eliáš.

Adopce dospělého

Podle šéfky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové je nová právní úprava přínosná: „Je to myslím řešeno tak, jak to ta praxe potřebuje. I když nevím, jak to pak bude vypadat v rodném listě.“

Stejně tak souhlasí s úpravou, díky které bude možné adoptovat dospělou osobu. To například vyřeší případy, kdy je jeden ze sourozenců už dospělý, ale nemůže být rodinou osvojen.

Čtěte také

Horší je podle Marie Vodičkové adopce nezletilých dětí. „Souhlas k osvojení bude možné vzít zpět ještě tři měsíce po jeho udělení, a to i když už je dítě v péči budoucích osvojitelů. Předadopční péče nebude trvat jako nyní tři měsíce, ale nejméně půl roku a horní hranice vůbec není stanovená. Vzhledem k tomu, že myslím, že soudy budou nesmírně přetížené, tak ta předadopční péče bude trvat,“ upozornila.

Pravidla kritizuje i Jana Lexová z Asociace náhradních rodin: „Je tam poměrně velká doba na to, kdy se dítě může ještě vrátit zpátky ke svým biologickým rodičům, což je samozřejmě v pořádku, pokud ta maminka je v nějakém stavu, kdy není schopná rozhodnout, jestli bude mít dítě v péči, nebo ne. Ale v momentě, kdy už je dítě u nových rodičů, je tam zvyklé, ti rodiče ho přijímají s tím, že už je to trvalé řešení, a to dítě by se mělo vracet zpátky, tak si myslím, že traumat, které tímto vzniknou, bude více.“ Podle pěstounských rodin by se tak pravidla ještě měla změnit.