Nový kamenný pomník na úpatí Řípu připomíná násilnou kolektivizaci venkova

21. září 2021 15:00
Informace ze severu Čech
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nový kamenný pomník na úpatí Řípu připomíná násilnou kolektivizaci venkova

Nový pomník v Rovném u Krabčic pod horou Říp připomíná násilnou kolektivizaci venkova. Před 70 lety totiž začala takzvaná Akce Kulak – vystěhování rodin sedláků z jejich gruntů a likvidace soukromých zemědělců.

Jaroslav Šebek předsedá Asociaci soukromého zemědělství a také hospodaří v blízkých Kyškovicích. I jeho rodina má s násilnou kolektivizací osobní zkušenosti.

„Pro nás je to velmi důležitá vzpomínka. Náš děda byl jedním z těch postižených sedláků. Byl zavřený, zbavený všech práv – skončil v jáchymovských uranových dolech za to, že hospodařil na svém majetku,“ shrnuje Šebek.

S celou rodinou musel v říjnu roku 1952 opustit svůj statek a odejít do obce Podlesí na Šumpersku. Pomník na úpatí Řípu má příběhy sedláků připomínat.

„Míří sem spousta lidí, kteří o těch věcech, které se děly v 50. letech, nic nevědí. Proto je tu i tabule, ze které se dozvědí, o čem vlastně ta Akce Kulak byla,“ vysvětluje Šebek.

Někde probíhaly podobné akce už před rokem 1951

Akce Kulak se dotkla také Václava Daška z Náchodska. O hospodářství jeho rodina přišla už rok před ní. „Soud byl 25. srpna 1950 a tahle akce začala až v roce 1951. U nás už bylo hotovo – 17 sedláků odsouzených a někteří už připravení na stěhování,“ konstatuje.

Daškovi se nakonec stěhovat nemuseli, ale otec Václava Daška byl odsouzen na 20 let. Ze Slavětína nad Metují, kde Daškovi už od Sametové revoluce zase hospodaří, to je k Řípu 170 kilometrů. Přesto Václav Dašek s cestou neváhal. „Ono už těch pamětníků moc není, když si představím, že v době zatčení otce mi bylo 5 měsíců. Takže z těch přímých účastníků už žije jen málokdo,“ dodává.

Sedláci si pro pomník vybrali čedičový menhir – jako symbol nezbytné jednoty selského stavu.

Spustit audio

Související