Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 35

26. srpen 2006
Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru

Moravané a krymské krápníky, Američané ve sporu s Darwinem, plán na zmrtvýchvstání mamutů, chýše neandertálce v Porýní, poklady z vraků, ozónová díra na ústupu, Česko do Evropské jižní observatoře, marsovské gejzíry.

Skupina moravských jeskyňářů objevila počátkem srpna v jeskynním systému Mramornaja na Krymu unikátní krápníkovou výzdobu. Při fotografické dokumentaci nově zpřístupněných jeskynních tras našli speleologové na galerii jednoho z obrovských podzemních sálů místo, pokryté stovkami tisíc vzácných heliktitových útvarů. Heliktity jsou zvláštní krápníky, které v rozporu se zemskou gravitací nenarůstají kolmo, ale v naprosto libovolném směru - tedy i šikmo nebo do strany.

Čtyři z deseti Američanů nevěří Darwinově evoluční teorii. Ukázal to výzkum amerických a japonských vědců. Za skepsi Američanů k teorii o vývoji člověka ze zvířecích předků může podle odborníků hlavně náboženský fundamentalismus, neznalost genetiky a také vtažení tématu do politiky konzervativním křídlem amerických republikánů, kteří zahrnuli do svého programu tzv. kreacionismus, teorii o stvoření Vesmíru, Země i lidstva zásahem vyšší bytosti.

Japonští vědci se nevzdávají myšlenky na oživení mamutů. Stačí prý najít dosud nerozmrzlou mršinu mamutího samce a získat z ní sperma. Tím by pak mohly být oplodněny samice mamutích příbuzných - slonů. Narozená mláďata by byla kříženci mamuta se slonem. Podle amerického biologa Petera Mazura je však velmi nepravděpodobné, že se podaří nepoškozené sperma najít. Teplota, díky níž se těla mamutů zachovala, nebyla dost nízká na to, aby zabránila chemickému zničení DNA.

Německým archeologům se v Porýní podařil unikátní nález, když v povrchovém hnědouhelném dolu v Indenu objevili zbytky víc než 120 tisíc let starého obydlí raných neandertálců. Chýše měla oválný tvar, se vstupem na východní straně a v jejím okolí bylo nalezeno asi 60 pazourkových nástrojů. Výjimečnost podobných nálezů je dána tím, že neandertálci podle předpokladů stavěli svá obydlí jen ze dřeva a kůží, po nichž nezůstaly v terénu prakticky žádné stopy.

Dno Malackého průlivu v jihovýchodní Asii je doslova poseto stovkami vraků a mnohé z nich v sobě skrývají poklady úžasné hodnoty. Dobře to ví německý hledač pokladů Tilman Walterfang, který se tam nedávno vydal na další podmořský lov. Koncem 90. let se mu v oblasti podařilo objevit hned tři vraky, plné cenností. Skutečnou senzací byl zejména nález vraku arabské lodi s nákladem porcelánu, zlata a stříbra z období dynastie Tang, která v Číně vládla od 7. do začátku 10. století.

Při rekonstrukci bývalého kláštera v Mladé Boleslavi narazili dělníci v zásypu klenby na dvě tajemné truhličky, které předali pracovníkům tamního muzea. Ti zjistili, že truhličky obsahují vzácné písemnosti (dopisy, účty, soupisy i poznámky) z osobního archivu Matouše Konečného, seniora zdejšího sboru Jednoty bratrské. K jejich ukrytí došlo zřejmě před koncem roku 1620, kdy byla Mladá Boleslav po bitvě na Bílé hoře obsazena císařským vojskem. Všechny listiny jsou ve vynikajícím stavu.

Podle amerických vědců je pravděpodobné, že se ozónová díra nad Antarktidou konečně přestala zvětšovat. Došlo k tomu dvacet let po jejím objevu a následném přijetí mezinárodních dohod, umožňujících zastavení výroby a používání chemikálií, které ozónovou vrstvu kolem Země ničí. Ozónová vrstva brání průniku nebezpečných ultrafialových paprsků ze Slunce, které mají negativní vliv na pozemský život. K jejímu zacelení by podle některých odhadů mohlo dojít za 60 let.

V průběhu roku 2007 by se Česká republika měla stát členem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř. Vstup do tohoto prestižního sdružení by českým vědcům umožnil přístup k nejmodernějším dalekohledům, které Evropská jižní observatoř buduje na severu Chile. Už teď je na chilské hoře Paranal k dispozici nejlepší optický dalekohled světa a staví se i další výkonná zařízení. Členství v organizaci přinese podle vědců také mnoho skvělých příležitostí pro české firmy.

Ledový povrch jižní polární čepičky Marsu prorážejí ve slunečných dnech obří gejzíry, které chrlí do výšky několika desítek metrů prach a písek. Nemá je však na svědomí voda, ale zmrzlý podpovrchový oxid uhličitý, který se působením tepla mění na vysokotlaký plyn. Gejzíry objevili badatelé z Arizonské státní univerzity na snímcích ze sondy Mars Odyssey, na nichž jsou také vidět tmavé skvrny a vějířovité stopy, které po sobě gejzíry na bílém povrchu polární čepičky zanechávají.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 35/2006, 26. srpna - 1. září.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.

  • Věda