Než jsem v Plzni znovu našel zvoneček pohárkovitý, uběhlo 36 let
Z nálezu kriticky ohrožené houby zvonečku pohárkovitého se po dlouhých letech raduje Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň.
Někteří vzácnou houbu znají pod dřívějším názvem urnička pohárová. Roste brzy na jaře po roztání sněhu, má ráda teplé oblasti a vyhřátá místa. Narazit na ni můžeme ještě teď v dubnu.
„Se zvonečkem pohárkovitým jsem se naposledy setkal v roce 1983, tehdy jsem o tom psal článek. Pak nějak vymizel, v Červeném seznamu je vedený jako kriticky ohrožený druh, zákonem chráněný. V posledních deseti letech jsem tuto houbu intenzivně hledal a nic. Až letos jsem ji objevil asi 30 metrů od původního místa nálezu, “ vypráví mykolog Zdeněk Hájek.
Zvoneček pohárkovitý není jedlý, má nevýraznou vůni a nepříjemnou chuť. „Houba je v mládí kyjovitě protáhlá, spíše vyšší než širší. Nahoře mívá okrouhlý otvor, který se růstem zvětšuje a třepí. Později se stává spíše plošší, mělce pohárovitou až miskovitou se zprohýbaným povrchem. Někdy bývá úplně zploštělá,“ popisuje zvoneček pohárkovitý Zdeněk Hájek. Barva je černá, vně šedá nebo šedohnědá.
Zdánlivě zvoneček pohárkovitý vyrůstá ze země, ve skutečnosti si vybírá tlející zbytky dřeva jilmů, habrů nebo lísek. Vyskytuje se ve skupinách. Zaměnit by se dal s ušíčkem černým, tato houba roste ve stejné době. „Nicméně ušíčko bývá už od mládí ploché, na vnitřní straně hodně lesklé a roste spíš v jehličnatých lesích,“ uzavírá mykolog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.