Není vřes jako vřes, některý je vřesovec

Vřesy (Calluna)

Potkat je můžete běžně v přírodě, botanici znají více než 500 odrůd vřesu obyčejného. Jsou i vítaným zpestřením zahrádek, které mohou zdobit i mnoha barevnými variantami od bílé přes odstíny růžové až k tmavé karmínové. Vřesy jsou poměrně odolné mrazu, a tak se používají i jako balkonové květiny. Jen při větších mrazech je dobré obalit truhlík nebo květináč bublinkovou fólií nebo jinou tepelnou izolací. Jsou neopadavé, květy vás proto mohou těšit od léta do konce podzimu. Vřes má rád oproti vřesovci polostín.

Vřesovce (Erika)

Vřesovce dobře snášejí slunce, mají raději slunná stanoviště. Další odlišnost od vřesů je v jejich vzrůstu. Vřesovec je větší, dorůstá až 30-40 cm a konečně kvete „naproti“ vřesu. Některé odrůdy nasazují květy už od začátku zimy a kvetou až do jara.

Zahrádkářské spojitosti

Přes veškeré rozdíly jsou to příbuzní ze stejné čeledi vřesovcovitých. Vřes i vřesovec milují kyselejší půdy, odmění se za silnou vrstvu rašeliny při vysazování. Oběma prospěje odstranění květenství po odkvětu, oběma udělá dobře přihnojení v sezóně – samozřejmě hnojivem pro vřesovištní rostliny.

Vřes v květu|foto: Stanislava Brádlová

Přiměřeně zaléváme. Pokud není v zimě sněhová přikrývka, občas mírně zalijeme i v zimě a sníh nahradíme například chvojím. Objeví-li se plíseň, což se může stát při dlouhodobějším vlhčím počasí, nasadíme vhodný postřik. Kvůli plísni také zaléváme raději po ránu nebo dopoledne, aby kapky vody stihly oschnout.