Některé firmy čekají na proplacení faktur i měsíce, ani přísnější zákon problémy nevyřešil
Živnostníky a malé firmy stále ohrožují dluhy jejich obchodních partnerů. A to i přes to, že od července loňského roku musí být faktura zaplacena do 30 dnů, pokud si smluvní strany nestanoví jinou dobu splatnosti. Problémem ale stále je vymahatelnost uhrazení nesplacených faktur. Věřitelé tak jsou nuceni na svoje peníze čekat až několik měsíců a sami se mohou dostat do dluhové pasti.
Podnikatelka ze středních Čech, která si přeje zůstat v anonymitě, měla v loňském roce vyšší poptávku i tržby. Jenže kvůli firmám, které nemají dostatek peněz, větší část svých výdělků ještě neviděla. Některým svým obchodním partnerům vystavila faktury včas, ale sama za ně dodnes nedostala nic.
„Během minulého roku jsem musela přistoupit na delší splatnost faktur, a přesto mnoho firem neplatí včas. Zejména ve druhé polovině loňského roku se mi stávalo, že mi přišly platby dokonce i o několik týdnů, tak o dva až tři, později,“ popisuje své zkušenosti.
Podnikatelka chtěla nabídku svých služeb rozšířit. Ale kvůli tomu, že má několik dlužníků, si to nemohla dovolit. Za čas zjistila, že nemá peníze ani na běžný provoz živnosti.
„Vzhledem k tomu, že mám několik odběratelů a jejich platební morálka je čím dál tím horší, tak musím říct, že ke konci loňského roku už jsem se dostala do stavu, kdy to málem ohrozilo mé podnikání,“ tvrdí podnikatelka.
Špatná vymahatelnost přetrvává
Doba splatnosti faktur se sice od loňského července řídí podle evropských norem, podle prezidenta Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Karla Havlíčka je ale přetrvávajícím a palčivějším problémem špatná soudní vymahatelnost.
„To je naprosto zásadní a je to z mého pohledu důležitější než to, jestli v zákoně bude splatnost 60 nebo 90 dní. Jestliže se firma dostává do problémů a jestliže regulérně vymáhá určitou pohledávku, tak potom je třeba, aby se to řešilo velmi rychle. Protože pokud se to potáhne na půl roku, rok, dva, tak obvykle ta firma potom skončí v nějaké likvidaci, insolvenci či konkurzu,“ vysvětluje Havlíček.
Podle něj o tom asociace už vyjednávala a ještě bude jednat s nově vzniklou vládou. Hospodářská komora pak loni přišla s dalším opatřením, které by mělo pomoci živnostníkům a firmám, které čekají na peníze z nezaplacených faktur.
Daň z přidané hodnoty by firmy odváděly až ve chvíli, kdy dostanou zaplaceno za fakturu. Návrh ale tehdy ve sněmovně neprošel.
Hospodářská komora ho přesto bude chtít co nejdříve předložit poslancům znovu. Podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Volného z hnutí ANO ale není zaručené, že opatření může platební morálku zlepšit.
„Je to samozřejmě zajímavá myšlenka, ale je to velice složitý a komplikovaný proces něco takového nastavit. V některých zemích to platí, nicméně musíme vědět, že to bude mít dopad na cashflow při výběru daní, protože se to nějakým způsobem oddálí,“ říká poslanec.
Podle Jana Volného se bude nová koalice zabývat spíše ucelenějšími změnami v daňovém systému. Jednat o tom chtějí s ekonomy, podnikateli a zástupci velkých českých firem.