Někdo si odpočine v přírodě, fotograf Pavel Kozdas při focení "betonu"
Před 9 lety byste dnes 33letého ústeckého fotografa Pavla Kozdase potkali jen s mobilem. Focení ho natolik uchvátilo, že se přes různé kompakty dostal až k zrcadlovce. Jeho velkou vášní se stala architektura.
Jeho snímky budov převážně z Frankfurtu nad Mohanem byly k vidění na nedávné výstavě. Fotografie si pak v dobročinné aukci lidé koupili.
„Architekturu fotím šestý, sedmý rok. Vždycky mě dostávala – je to pro mě oddech – stejně, jako když jde člověk třeba do přírody,“ svěřuje se Pavel Kozdas a přiznává, že má specifický styl, jakým fotí jen pár lidí v České republice, takže je vidět, že trochu vybočuje.
„Mám svou vlastní kompozici, takže pokud někdo fotí v tomto stylu, tak je jeho fotka na webových galeriích označovaná jako „kozdasovka“, což mě velice těší…“ vysvětluje fotograf.
Kdo by si ale myslel, že se Pavel Kozdas přírodě vyhýbá, ten by se mýlil. Má totiž dva psy, se kterými chodí na vycházky a má tak možnost vychutnat si i kouzla přírody.
Nefotí jen architekturu, ale i přírodu a lidi. Také pomáhá s workshopem, který vyučuje kompozici a snaží se naučit mladé lidi kreativitě při vytváření kompozic.
Na dobročinné výstavě si s ním povídala redaktorka Českého rozhlasu Sever Gábina Hauptvogenová. Poslouchejte…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
