Největší roubenku v Čechách najdete v Kravařích. Budete si v ní připadat jako v románu Boženy Němcové
Chcete nasát atmosféru jako z románu? Podívejte se do prastaré roubenky v Kravařích na Českolipsku. Kravařská Vísecká rychta si údajně drží rekord největší roubené chalupy v Čechách.
Tuto roubenou památku si můžete projít buď s průvodcem, nebo sami. Obrovské stavení s řadou prostorných světnic i černou kuchyní v přízemí má dlouhou historii, která sahá až do 18. století. Postavit si ji nechal rychtář Václav Kerner.
Největší místnost v přízemí prý v minulosti sloužila s trochou nadsázky podobnému účelu jako dnešní obýváky.
Odehrávaly se v ní nejrůznější události spojené s úřadováním rychtáře. Stylový interiér ve starodávném duchu – vyřezávaná kolébka, zdobená dřevěná postel, u ní na zemi dřeváky i malovaná truhla, jakou snad měla i babička z románu Boženy Němcové.
V přízemní obytné místnosti najdete nejenom to. „Tady jsou ve vitríně vystavená rychtářská práva, symboly moci rychtářů z různých vesnic Českolipska, nejstarší je ze druhé poloviny 18. století,“ upozorňuje Jitka Cidlinová z Vlastivědného muzea v České Lípě, která po rychtě provází návštěvníky.
Vísecká rychta podle ní svou velikostí předčí všechny roubenky v celých Čechách. „Rozměry rychty si vyžádaly několik specifických architektonických řešení a jedním z nich je uprostřed místnosti trám – mnich, který podepírá ostatní trámy.“
Zajímavá je v přízemí objektu taky černá kuchyně s dlouhým komínem, kterému se říká dymník a ostatními kuchyňskými zajímavostmi.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.