Největší problém Ústeckého kraje? Že nemá budoucnost, myslí si těžař Dienstl

Vaším úkolem v uhelných dolech bylo hlavně jednat s vládou o prolomení limitů na dole ČSA. Jenže vláda předloni prolomení limitů zamítla a těžbu zastavila. Je to podle vás definitivní?
Vláda nezastavila těžbu. Ona odložila rozhodnutí do roku plus minus 2020, tedy na příští vládu. A já myslím, že v roce 2020 bude rozhodovat mnohem racionálněji. Pak už to totiž nepůjde odložit. Protože my ten důl v té době dotěžíme a řekneme „jsme na hraně limitů, my dále těžit nemůžeme“. A musíme dělat jen dvě věci: buď pokračovat v těžbě, nebo nějak rekultivovat tu krajinu. To znamená udělat tam nějaké zásahy, které nevratně zničí to ložisko uhlí. A vláda se rozhodne, buď že zásoby odepíše, tedy řekne, já už to uhlí pod Horním Jiřetínem nechci, nebo řekne, těžte dál, nebo udělá něco mezi, že si to ložisko nějak zachová.

Vy nevěříte, že vláda řekne „zatopte ten důl“?
Sem nepatří dojmologie nebo víra. To bude racionální rozhodnutí. Vláda nedávno schválila surovinovou politiku, kde jednoznačně deklarovala, že hnědé uhlí je strategická surovina pro případ, že nevyjdou energetické scénáře Evropy a bude potřeba, aby ČR byla samostatná v produkci tepla elektřiny a energie pro pohon průmyslu. Tedy, že chce zachovat možnost těžby.

Jinými slovy podle vás v roce 2020 začne s prominutím celý cirkus, jestli se bude bourat Jiřetín znovu?
Nenazýval bych to cirkus. Rozhodnout o 800 milionech tun zásob uhlí je vážné rozhodnutí. Nevím, jestli to bude v roce 2020 nebo 2021, ale v roce 2022 nebo 2023 už to prostě musí udělat.

Zmínil jste se o Evropě a jejích scénářích. Nemáte pocit, že trend v Evropě je jednoznačně odklon od uhelné energetiky? I u nás se rozhodlo o dalším jaderném bloku, ne uhelném.
Jednou uhlí určitě skončí. Myslím, že se shodnu i s celou řadou odborníků Evropy, že to bude kolem roku 2050. Dneska ale lidstvo nemá takové kapacity na uskladnění elektřiny, aby si tohle mohlo dovolit. Když to vezmu z pohledu Evropské unie, tak ta se vydala správné cestou, ale může to naplnit až ve chvíli, když ty baterky máte a ne, když o nich zatím jen sníte.

Nepovedlo se vám koupit od ČEZu elektrárnu Počerady, dozorčí rada to zamítla. Uznáváte porážku?
Ne. Celá ta debata je vítězství uhelného byznysu. My jsme na to neměli jednoznačný názor. Já jsem spíš pro nákup, kolega (Pavel) Tykač byl spíš pro, aby si ČEZ elektrárnu nechal. Co bylo skvělé, tak že po tom víc než půlročním jednání se racionalizovaly jednotlivé parametry. Největší problém energetiky totiž je dojmologie. Každý má nějaký dojem.

Měla jsem dojem, že pan Tykač na veřejnosti vystupoval tak, že o tu elektrárnu dost stojí.
My jsme ji chtěli, abychom ji mohli provozovat po nových emisních předpisech, které přijdou po roce 2021.

Není spíš pro vás problém, že ČEZ chce tu elektrárnu, pokud ji neprodá, zavřít a vy nebudete mít kde pálit vaše uhlí z lomu Vršany, které máte na 50 let?
Ono to takto nestojí. Ve smlouvě, kterou jsme uzavřeli v roce 2013 s ČEZ, se říká „my, ČEZ, chceme provozovat elektrárnu Počerady tak dlouho, jak budeme chtít. A když my řekneme, tak si jí můžete koupit“. Takže buď jí budeme provozovat my, nebo oni. Že ji chtějí zavřít, je opět jenom dojem. ČEZ bude mezi lety 2020 a 2022 zavírat téměř 4000 MW uhelných zdrojů, tak se ČR stane nikoliv exportní zemí jako je teď, ale zemí, která bude muset energii dovážet. V tuto chvíli je proto strategické nechat si elektrárnu ve vlastních rukách.

Takže věříte, že o obchodu se v budoucnu, kdy nová vláda může v ČEZ třeba přivolit dozorčí radu, bude znovu jednat?
Nejde vůbec o prodej. Jde o to, kdo tu elektrárnu bude provozovat. Neumím si představit, že by jakákoliv vláda uzavřela ne 3800, ale už 4800 MW a ohrozila energetickou bezpečnost této země.

Já si to umím představit. Proč by měl být nedostatek energie? Vždyť jí třetinu vyvážíme. Nejde spíš o vás? Že byste neměli komu prodat svoje uhlí?
Ne. A třetinu nevyvážíme. Věřte mi, že v roce 2020 to bude nula.

Mluvili jsme o ČEZu, pak je tu vaše skupina a konkurenční EPH Daniela Křetínského, s nímž jste se dříve střetli. Kdo má teď podle vás největší vliv na dění a rozhodování v energetice?
V Česku? Jsem přesvědčen, že je to (spolková kancléřka) Angela Merkelová. Německo se rozhodlo k odklonu od jádra. Paní Merkelová zřejmě bude zvolena i jako příští kancléřka, takže si myslím, že ten trend se nezmění. Jestli Německo do pěti až šesti let vypne všechny jaderné zdroje, tak je můžou nahradit jedině uhelné elektrárny.

Tedy vy jste asi fanoušci Angely Merkelové...
Trend, který Němci nastavili a Angela Merkelová prosazuje dále, způsobí to, že jak německé, tak české uhelné elektrárny budou mít mezi lety 2030 a 2040 velký význam.

Jak to máte s českými politiky? Žádná z velkých politických stran nemá v programu podporu uhelných zdrojů. A pak je také známo, že u vás byl opakovaně na návštěvě Miloš Zeman, který naopak podpořil prolomení limitů těžby.
Myslím, že žádný zodpovědný politik si nemůže dovolit ohrozit dodávky elektřiny. A upřímně řečeno - fyzika ze základní školy se prostě ošálit nedá. To, že vůbec můžete vysílat a posluchači to poslouchat, je dáno tím, že máme elektřiny, kolik je potřeba. V Česku se elektřiny vyrobí z uhlí více než polovina. Půlka Prahy topí severočeským uhlím.

Zpátky k Miloši Zemanovi. Podporujete ho?
Jestli ho budu volit, nevím. Počkám na všechny kandidáty. Jeho minulý program nám ale vyhovoval. Pan Zeman je stratég. Když se budete dívat deset patnáct let dopředu, tak zjistíte, že ono to bez toho uhlí ještě nepůjde.

Jak je to s vaším podílem v Severní energetické? Pavel Tykač nejprve celou vaší skupinu rozdělil s názvem Czech Coal, pak spojil.
Severní energetická je dneska součást skupiny Czech Coal. Já jsem teď minoritní akcionář celé skupiny Czech Coal Group.

Budete dále ve vedení společnosti?
Dobrá otázka. Tím, že jsme nekoupili Počerady, se vlak obrazně zastavil ve stanici. V příštích dvou třech letech nás nečeká nějaká velká věc. Tak jsem se rozhodl, že z té každodenní operativy odejdu spíš do strategického řízení.

Budete se víc věnovat svému vinařství, které máte kousek od dolů?
Přesně tak. Dvanáct kilometrů.

A nemrzí vás to, že krajiny ničíte, jak esteticky, tak i emisemi?
Naopak, já jsem velmi hrdý na to, že tam těžím. Já jsem se v tom kraji narodil, vyrostl a žiju tam do dnes. A největším problémem Ústeckého kraje není znečistění životního prostředí, to je řádově čistší než Praha nebo Severní Morava. Problém je, že ten kraj nemá budoucnost.