Nejstarší počítač světa vydává svá tajemství. Starým Řekům ilustroval chod vesmíru

Nález s inventárním číslem 15087 nikdy moc nelahodil oku. A to zejména ve srovnání s jinými poklady odkrytými při objevení vraku lodi u pobřeží řeckého ostrova Antikythera v roce 1901.

Podmořský objev tehdy po více než dvou tisíciletích umožnil lidem opět spatřit při denním světle překrásné bronzové sochy, šperky a pokladnice plné antických mincí.

Uprostřed vší té nádhery byl nalezen i bronzový přístroj o velikosti krabice od bot. Bylo na něm možné rozeznat také nepříliš dobře čitelné nápisy, což bylo způsobeno především korozí. Ale i přes tuto drobnou komplikaci dokázal tento objev zaujmout vědce i širokou veřejnost na více než sto let. O jeho skutečném významu však na začátku minulého století nikdo nemohl nic tušit.

Malý zázrak

„Tento nevelký zkorodovaný kus kovu obnášel dostatečné množství informací, které byly inspirací pro sepsání mnohých knih, pojednávajících o starobylé technice a vědě a způsobu, jakým dávné znalosti o technice ovlivňovaly tehdejší kulturu.“ říká Alexander Jones, historik působící na ústavu klasických studií New York University. „Bylo by těžké zpochybnit fakt, že tento objekt nabízí mnohá zjištění, týkající se antiky, která nebyla doposud archeology objasněna.“

Logo|foto:Český rozhlas

Alexander Jones je členem mezinárodního sdružení archeologů, astronomů a historiků, kteří za posledních 10 let dokázali rozluštit mnohá tajemství tohoto mechanismu. Výsledky jejich výzkumů, při kterých hojně využívali i rentgenovou analýzu, byly v nedávných dnech zveřejněny ve speciálním vydání časopisu Almagest, který se zaměřuje na historii a filozofii vědy.

„Naše poznatky výrazně přispěly k pochopení původu tohoto přístroje a účelu jeho používání,“ říká Jones. Zároveň uvádí své předpoklady a domněnky, kým byl „počítač“ vyroben a jak byl pravděpodobně užíván v praktickém životě.

Čím dál víc se zdá, že to byl jakýsi „filozofův průvodce galaxií“, uvádí americká tisková agentura Associated Press. S největší pravděpodobností tento mechanismus fungoval jako učební pomůcka, která se po čase stala obdivovanou oslavou propracované starověké techniky a vědy.

Před asi dvěma tisíci sto lety byl Antikytherský mechanismus složitým otáčivým strojkem a vynálezem obsahujícím nejméně 30 bronzových převodů s ozubenými koly. Ovládal se ručně, pomocí kliky, a byl zkonstruován pro zaznamenávání pohybu nebeských těles.

Fungoval dokonce s udivující přesností. Měl číselníky, které vypočítávaly dny podle alespoň tří různých kalendářů, a také další ukazatele, které mohly být použity k výpočtu data Olympijských her. Ukazatele zastupující hvězdy a planety se nacházely na jeho přední straně a ukazovaly polohu nebeských těles kolem Země. Drobný model Měsíce rotoval po své ose. Na černobílé destičce se zobrazovaly měsíční fáze.

Celek těchto pohyblivých částí představuje aparát, jemuž se – co do složitosti – nemůže rovnat žádný z nálezů z doby antického Řecka. Nic podobného se neobjevilo do konce 14. století, kdy byly v Evropě sestrojeny první hodiny s ozubenými kolečky.

Podmořské výzkumy v oblasti, kde leží přes 2000 let starý vrak z Antikythéry, přinesly řadu nových materiálních nálezů|foto: Brett Seymour, Return to Antikythera 2014

Zapomenutá technologie

Po objevu Antikytherského mechanismu, v první polovině 20. století, se vědci domnívali, že to býval nějaký poměrně jednoduchý přístroj, například astroláb. Jak by také Řekové mohli vyvinout technologii potřebnou k vytvoření něčeho tak přesného – a pak na ni na 1400 let zapomenout?

Pak se ale Derek de Solla Price, fyzik a historik vědy z Yaleovy univerzity vydal do Atén, do tamního Národního archeologického muzea, aby si ten záhadný předmět prohlédl. A v roce 1959 se poprvé zmínil v měsíčníku Scientific American o mechanismu z Antikythéry jako o prvním známém počítači, který byl schopen provádět výpočet astronomických událostí a ilustrovat chod vesmíru.

Během dalších dvou desetiletí s velkou pečlivostí zasvětil svou práci popisu rozmanitých funkcí mechanismu a ozřejmil vztah mezi jeho do sebe zapadajícími převody. „Neexistuje zmínka o žádném podobném vynálezu z jakéhokoli odborného starověkého textu,“ napsal Price.

Což nebylo zcela přesné, jelikož Cicero se v prvním století před naším letopočtem zmiňuje o učenci jménem Posidonius z Rhodu, který údajně zkonstruoval složitý mechanismus. Je však nad míru jasné, že stroj z Antikythéry, tento doklad starověké inteligence a znalostí, změnil domněnky všech vědců a jejich náhled na antické znalosti. „Fakt, že staří Řekové, těsně před pádem jejich mocné civilizace, přišli s něčím natolik se podobajícím moderním objevům, mě trochu děsí,“ uvádí Price.

V době profesora Price však nebyla naše technologie na tak vysoké úrovni, jak je tomu dnes. Mnohé z vnitřních mechanismů aparátu byly ucpané nebo zkorodované a nápisy na plášti byly vybledlé nebo pokryté rzí. Až teprve nástup výzkumů využívajících rentgenové záření a zobrazovací technologii, umožnil vědcům nahlédnout pod zvápenatělé části nálezu.

Logo|foto:Český rozhlas

Stopy vedou do Korintu

Před deseti lety se sdružila další skupina vědců, která se chtěla podílet na výzkumu Antikytherského mechanismu a využít nové schopnosti a poznatky.

Jejich první výsledky, které osvětlily některé složité vnitřní funkce stroje, byly natolik vzrušující i pro profesora Jonese, že se jednoduše musel přidat ke sdružení těchto badatelů. Jako člověk ovládající starořečtinu byl schopen přeložit stovky nových symbolů a odhalit jejich význam.

„Dříve jsme disponovali pouze útržky textů, a bylo kolem nich dost nesrovnalostí, “ řekl. „Tím, že nyní můžeme zkombinovat naše poznatky s rentgenovými snímky aparátu, je mnohem jednodušší tuto skládanku sestavit.“ Významný průlom byl nález objasňující nápis o délce 3500 slov, který se nacházel na hlavní desce přístroje. „Tento text se nedá nazývat návodem k použití,“ řekl reportérům Jonesův kolega Mike Edmunds.

„Bohužel se z něj nedozvíme, jak tento přístroj používat. Naopak jsou zde věty typu: Co vidíš je takové a onaké, nebo otoč tímto kolečkem a ukáže se ti toto,“ vysvětluje. Ostatní nově přeložené úryvky zahrnují popisy unikátního kalendáře typického pro řecké město Korint.

Rozluštěné značky na jednom z číselníku ukazují, že počítač ukazoval i data různých sportovních událostí, včetně relativně neznámé sportovní soutěže, která se konala právě na Rhodu. Tolik americký deník Washington Post.