Nejen vzácné, 400 let staré cínové svitky z vraku lodi můžete vidět na archeologické výstavě v Teplicích

Výsledky zkoumání českých a německých archeologů představuje putovní výstava, která je až do 28. června k vidění v zámecké jízdárně v Teplicích.

„To, co tady vidíte, jsou tři cínové svitky, každý z nich má hmotnost zhruba 400 gramů. Když se podíváte na ty značky, které jsou na něm vyražené, je zřejmé, že pochází ze Saska a z Čech,“ přibližuje kurátorka výstavy Betina Meissner.

Teplice, výstava o těžbě cínu v Krušných horách|foto:Jana Vitásková, Český rozhlas

Tři vzácné cínové svitky jsou k vidění v prosklené vitríně, které pro výstavu zapůjčili nizozemští podmořští archeologové. Našli je v roce 1984 ve vraku lodi, která se podle průzkumů potopila kolem roku 1630.

„Jsou to jediné cínové svitky, které se takto zachovaly. V téhle podobě se s nimi obchodovalo, dohromady jich tam bylo 395,“ dodává Bettina Meissner.

Kromě vzácných svitků si návštěvníci Regionálního muzea v Teplicích mohou prohlédnout také důkazy o rýžování cínu v Krušných horách v době bronzové.

Díky těžbě v Krušných horách existovala doba bronzová

Cín je nepostradatelný pro výrobu bronzu a v Evropě ho je málo.

„Tady se podařilo kolegům prokázat, že Krušné hory byly jednou z těch mála oblastí, které zásobovaly celou Evropu cínem, aby v ní vůbec mohla existovat doba bronzová – takhle bombastický objev to je. Výstava na něj navazuje tím, že dál osudy cínu sleduje – jednak jako suroviny, jednak jeho zpracování a způsob zacházení s cínem, jednak také život cínových rýžovníků až do novověku,“ vysvětluje archeolog Kryštof Derner.

Teplice, interaktivní výstava o těžbě cínu v Krušných horách|foto:Jana Vitásková, Český rozhlas

Na české straně byl podle něj navíc výzkum specifický také tím, že s ním archeologové začínali opravdu od nuly.

„Tady se rýžoviště nikdy nezkoumala. Při výzkumu jsme objevili řadu rýžovišť, o kterých se jen uvažovalo, že tam někde jsou. Teď jsme schopni ukázat, jaká jsou a kde přesně, jakou mají strukturu nebo jak se ta středověká liší od těch novověkých,“ dodává Kryštof Derner.

Cín už se v Krušných horách netěží, rudné dolování skončilo počátkem 90. let 20. století.