Nejdříve se musí podojit kozy a krávy, pak teprve začíná výroba zmrzliny

„Náš zmrzlinový příběh začíná v 5:30,“ popisuje výrobu zmrzliny Radoslav Malarik a pokračuje: „To vyrážím do chlíva podojit krávy a kozy. Musím jim omýt vemeno, dát vodu a podojit. Pak s tím mlékem běžím domů, žena ho musí rychle vyčistit a zchladit.“

Poté, co vyndají Malarikovi mléko z lednice, běží s ním do pastéru, kde se musí zpasterizovat na 82 °C. Tam také vyrobí i základní smetanovou bázi, která se opět musí rychle zchladit – na 2 až 4 °C. Pak zraje 12 hodin.

Teprve poté začíná výroba samotné zmrzliny, která se pak opět nechává zrát alespoň 8 hodin v mrazáku. „Nejdříve se k vám tedy naše zmrzlina dostane za 24 hodin,“ usmívá se Radoslav Malarik.

Příběh zmrzliny Drmalka začíná ve chlívku

„Gelata vyrábíme různých chutí – oříškové, pistáciové, čokoládové, kokosové. Specialitou je tzv. kozí vanilka,“ ukazuje Malarik a pokračuje: „Sorbety děláme jen ze stoprocentně zralého ovoce, ať už jsou to melouny, kiwi, meruňky, pomeranče, mango, banány, hrušky nebo třeba jahody.“

A co dělají na farmě v Drmalech s mlékem v zimě? Místo zmrzliny přijdou na řadu mléčné výrobky, jako třeba sýry.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.