Nedaleko Litoměřic si na vrcholu kopce Sovice hoví kamenná Kočka
Skalní útvar pojmenovaný příznačně Kočka byste našli nedaleko silnice mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Polní pěšiny, které k ní vedou, jsou pohodlné, nepříliš dlouhé a jen posledních pár metrů se objeví ostřejší stoupání. Modrá turistická značka vás dovede až na vrchol, odkud budete mít překvapivě dokonalý rozhled.
Kdysi byste se na tohle místo doptali jako na Uhustein, tedy Výří kámen, anebo jako na Eulenburg, čili Soví hrad. Nebo také Katzenberg - Kočičí kopec. Německé názvy korespondují s českými, dnes se vrchu říká Sovice a skalnímu útvaru na vrcholku Kočka.
Při troše dobré vůle a jiném úhlu pohledu může totiž kamenná kočičí hlava připomínat hlavu soví. Nejde přitom o ryze přírodní útvar. Kdysi tady byl čedičový lom, poslední odstřel byl proveden v roce 1901 a možná že i lamači trochu přiložili ruku k dílu, aby zbytek skalního suku připodobnili zvířecí siluetě. Lidová tvořivost v posledních desetiletích za pomoci barevných sprejů přidala skále ještě jasně zelené kočičí oči, zuby a nos.
Kočka byla významným nalezištěm minerálů
Z geologického hlediska jde o ukázku pronikání magmatu do okolních hornin. Láva vystupovala na povrch z velké hloubky, pomalu se ochlazovala a tvořila sloupce. Pozdější eroze a také těžba je odhalily ve větších plochách a útvarech. Sloupce jsou jasně čitelné a poměrně pravidelné. A eroze pracuje dál. I u Kočky je jeden z okrajových sloupců zřetelně oddělený a časem působením zatékající vody a mrazu odpadne a zase trochu změní obrys kamenného kočičího těla.
Podle Jiřího Svobody, autora knihy Tajemství Českého Středohoří, zde kdysi bylo významné mineralogické naleziště. Nacházely se tu kromě jiných například thompsonit, natrolit, apofylit a také vzácnější hyalit – skelný opál. Dnes už tu vzorky minerálů nenajdete.
Nadmořská výška Kočky, pouhých 271 metrů nad mořem, na první pohled milovníka výhledů neupoutá, o to příjemnější je překvapení, když se turista dostane na vrchol.
Pokud se Kočce zahledí do očí a poté kousek stranou, uvidí vzadu za pomyslným kočičím ocasem Milešovku. A dále pak po směru hodinovým ručiček Malý Kamýk čili Malé Hradiště a navazující Velké Hradiště, Dlouhý vrch, Křížovou horu, Liščí vrch nad Ploskovicemi a na obzoru pak i nezaměnitelnou oblou siluetu památné hory Říp. A celé město Litoměřice jako na dlani.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
