Nechtěné děti dostávají od sestřiček v ústecké nemocnici kufříky se vzpomínkami na první dny

„Zburcovala jsem sestřičky, OSPOD, maminky… Ty nám koupily asi 20 plyšových hraček. Maminky nám nosí třeba oblečky, které nepoužily a které jsou nové. Dali jsme jim tam vizitku, kdy se to miminko narodilo, kolik vážilo, kolik měřilo, jak se chovalo, atd. Potom ho vybavíme hračkou a nějakými těmi věcičkami do prvních dnů jeho života,“ popisuje Zdeňka Hrbková.

„To dítě, když vyroste, tak neví, kde se narodilo. Dítě, které má maminku, se jí může zeptat, takže to bez maminky alespoň touto cestou bude nějaké vzpomínky mít. Neustále to vylepšujeme, teď chceme psát, i jaký bylo ten den počasí,“ vysvětluje dále Hrbková.

Život v kufříku|foto: Gabriela Hauptvogelová

„Jedna sestřička přece nedávno složila jednomu miminku básničku,“ doplňuje vrchní sestra Lenka Nováková.

Pěstouni v doplňování kufříků pokračují. Co ale děti, které skončí v dětských domovech?

Takový kufřík pro život putuje s miminkem dál ‒ buď do kojeneckého ústavu, nebo k pěstounům. Ti nápad Zdeňky Hrbkové přivítali. „Pěstouni se k nám opakovaně vracejí, a říkají, že to doplňují a pokračují v té cestě. Myslím si, že ti to opravdu budou předávat, a že to dítě to bude mít,“ věří Hrbková.

Zdeňka Hrbková se ale obává osudu kufříků u dětí, které zůstanou v ústavech. „Mám v úmyslu navázat s kojeneckým ústavem v Mostě, který je do tří let, a kam děti nejčastěji převážíme, nějakou spolupráci. Aby to dítě, pokud skončí v dětském domově, aby se mu ten kufřík někde neztratil,“ nastínila další záměry Hrbková.

Na projektu Život v kufříku sestry z novorozeneckého oddělení nově spolupracují s nadací LA VIDA LOCA ‒ od ní mají kufříky i jejich základní obsah.