Návštěva Holečkových sadů v jihočeském Táboře potěší každého. Zejména čtenáře českých klasiků

21. březen 2021

Málokterý střed českého města je doslova obkroužený zelení, jako je tomu v jihočeském Táboře. Slavné husitské město vzniklo na soutoku Tismenického potoka a řeky Lužnice a skalnaté svahy nad vodními toky nebyly v minulosti nijak zvlášť využívány. Teprve ve třicátých letech předminulého století se táborští rozhodli, že velkou část z nich promění v park. Pod pásem městských hradeb tak vznikl široký pruh zeleně o rozloze čtyř hektarů.

„Tu původní výsadbu parku prováděli trestanci z místní věznice,“ říká historička z táborského Husitského muzea Lenka Vandrovcová. „Odvedli nevděčnou a nebezpečnou práci. Osazovali svahy, odstraňovali kameny, budovali terasy,“ popisuje práci vězňů, kteří obývali trestnici, ve které dnes sídlí právě muzeum.

Skutečnou parkovou úpravu dostaly sady až o půlstoletí později. „Měli jsme štěstí, že v té době působil v Táboře syn Boženy Němcové, Karel, který se pustil do revitalizace sadů,“ říká Lenka Vandrovcová k angažmá zahradnického odborníka. Ten přišel do jihočeského města vyučovat na tehdejší Královskou českou zemskou hospodářskou akademii.

Klokotská cesta

V prvních letech republiky byly sady pojmenovány po spisovateli Josefu Holečkovi. Ten svého času pro změnu vyučoval na táborském reálném gymnáziu a vzpomínky na pobyt ve městě zpracoval v autobiografickém románu Pero. „Tam, kde je dnes v sadech dětské hřiště, zase v minulosti bývala Gutmanštálovská, později Adámkovská zahrada. Také se jí říkalo Adámčice. A kdo četl knihu Václava Kaplického Bandita, Paťara a spol., tak ví, že hlavní hrdinové si často hráli v Adámčici,“ zmiňuje Lenka Vandrovcová další kulturní zajímavost Holečkových sadů.

Holečkův pomník

V současnosti jsou Holečkovy sady oblíbeným místem odpočinku a vycházek. Křižuje je několik značených tras, po kterých je možné dojít i na nedaleký hrad Kotnov nebo do poutního kostela v Klokotech.

autor: Filip Černý
Spustit audio