Našich 30 let v UNESCO: Selské baroko, židovské ghetto, modrotisk, loutky i sokolnictví

23. prosinec 2023

Letos je to 30 let, kdy do Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO vstoupila Česká republika. Samotné UNESCO bylo založeno už v roce 1945 v Londýně, dnes sídlí v Paříži a má 194 členských a 11 přidružených států. Česko je sice malá země, ale co do počtu architektonických i kulturních pokladů se vyrovná těm největším. Od roku 1992 bylo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno 16 tuzemských unikátů a 8 pokladů tzv. nehmotného dědictví.

Některé jsou všeobecně známé jako např. Praha, Český Krumlov, západočeský lázeňský trojúhelník nebo Telč, o některých zapsaných pokladech se málo ví i u nás. Víte například, kdy se na seznam UNESCO dostalo sokolnictví, tanec verbuňk, starokladrubští koně nebo foukané skleněné vánoční ozdoby z Podkrkonoší? Přesně 25 let v UNESCO slaví letos například jihočeské Holašovice, které jsou díky tzv. selskému baroku jedinou tuzemskou obcí, která je na prestižní seznam zapsána.

Jak se žije ve městech na seznamu UNESCO?

Rovných 20 let v UNESCO si připomíná Třebíč, která má dokonce trojitý zápis, a pět let uplynulo od zápisu tradiční výroby modrotisku. Co zařazení na prestižní seznam UNESCO přineslo samotným městům a jejich obyvatelům, jak se v nich žije a jak se od zápisu proměnila? A proč jsou někteří umělečtí řemeslníci ochotni pracovat jako jejich prapředkové za starých časů?

Expedici povedou ředitel Muzea Vysočiny v Třebíči Michal Zábrš, někdejší třebíčský městský architekt Lubor Herzán, starosta Holašovic Jan Jílek a provozovatelé nejstarších modrotiskových dílen na našem území: otec a syn Jiří a Jiří Danzingerovi z Olešnice na Moravě a Gabriela Bartošková z Jochovy modrotiskové dílny ve Strážnici.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.