Na Telnici se lyžovalo už před první světovou válkou

28. leden 2018

„Známé středisko pro lyžování tady bylo už za první republiky, v Zadní Telnici bylo třeba i pět hospod,“ potvrzuje Jiří Holinger, správce lyžařského areálu na Zadní Telnici. „Bylo tady hrozně rušno. I za války. A po válce skupinka nadšenců začala na koleně budovat skutečné středisko. Nebyly tady sjezdovky, to byly takové lesní cesty,“ dodává.

První vlek začal jezdit na Telnici v roce 1953 a byl na dieslový pohon, protože tehdy ještě nebyla ke sjezdovkám zavedena elektřina. „Více se opravovalo než by se jezdilo, ale byl to první vlek ve východní části Krušných hor,“ upozorňuje Holinger.

Později lyžařský oddíl zelektrizoval Telnici, postavily se další vleky. A předělem pak byl rok 1965, kdy se vybudovalo první zařízení na výrobu umělého sněhu v republice. Šlo o velký kompresor a čerpadlo. „Často zamrzalo, ale lyžovalo se,“ říká Holinger.

A novodobá historie? „Před pěti lety začala na Telnici jezdit nová sedačková lanovku. „Přivezli jsme ji ze Švýcarska, jezdí pět metrů za vteřinu. Jsme tak tady poblíž Ústí se sedačkou jen my a Klíny,“ řekl Ivan Soukup, další správce lyžařského areálu Zadní Telnice. Základem všeho je podle něj v budoucnosti zasněžování. „Protože zimy jsou teď takové, že to není o tom, že bychom bohatli, ale spíše dotuje. Prostředků není tolik, ale postupně se snažíme právě zasněžování posílit.“

I díky tomu se na Telnici lyžuje i když dole v Ústí, jak říká Ivan Soukup, sníh není.

Lyžování Zadní Telnice
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.