Na středních školách v Ústeckém kraji stoupá počet případů sebepoškozování

Nejčastěji jde o dívky ve věku od 15 do 17 let. Fyzickou bolestí se snaží přehlušit psychické problémy, které mohou mít své kořeny v rodině, mezi kamarády i ve škole.

Školy o sebepoškozování studentů nemohou vést žádné záznamy a statistiky nevykazují data ani svým zřizovatelům.

O prudkém nárůstu případů mluví školní psychologové například na Děčínsku, Teplicku i Mostecku.

„Ten trend vzrůstá. Myslím si, že k tomu přispěla i doba covidová – těch případů se objevuje čím dál tím víc,“ říká o sebepoškozování studentů Eliška Vítková, zástupkyně ředitelky Střední školy zdravotní, pedagogické a obchodní akademie v Mostě.

Za sebepoškozování může například narušení komunikace v rodině

Podle ní si děti často přináší psychické problémy z rodiny. „Dochází k narušení komunikace v rodině, takže si ty děti musí často své problémy vyventilovat jiným způsobem. Hledají jak, a tak mohou spadnout do něčeho takového, jako je sebepoškozování,“ vysvětluje Vítková.

A co si pod pojmem sebepoškozování můžeme představit? „To dítě se může řezat, pálit a tak podobně, do sebepoškozování ale spadají i poruchy příjmu potravy,“ dodává Eliška Vítková.

Organizace Women for Women poskytovala do nedávna psychologickou a terapeutickou péči hlavně ženám. Podle vedoucí mostecké pobočky organizace Michaely Hostašové nově plní terapeutické místnosti právě náctiletí a sebepoškozování je jedno z nejčastějších témat.

„Nárůst je jednou tolik – je to teď vlastně naše nejčetnější klientela. Vždy to byly ženy, nyní jsou to ale převážně dívky ve věku 13 až 17 let,“ přibližuje Hostašová.

Fyzická bolest pro mě byla přijatelnější než psychická

Studentka střední školy vypráví o tom, proč se začala sebepoškozovat. „Nechtěla jsem cítit tu psychickou bolest – bylo pro mě lepší místo toho cítit tu fyzickou, která vždy po chvíli přešla. Takže jsem si párkrát něco udělala, a pak to přešlo – třeba za půl hodiny už to bylo v pohodě. Naproti tomu ta psychická bolest trvala třeba dva dny v kuse,“ vysvětluje.

Své jméno si studentka nepřála zveřejnit a na její přání jsme jí změnili hlas. Její identitu ale Český rozhlas zná.

O stoupajícím počtu případů sebepoškozování za poslední tři roky mluvili výchovní poradci a školní psychologové ve dvou desítkách škol napříč Ústeckým krajem. Potvrzuje ho psycholožka Kamila Tóthová. Podle ní je důležité situaci řešit:

Odborníci doporučují také mobilní aplikaci Nepanikař, která pomáhá při stavech úzkostí i sebepoškozování.