Na počátku: nový a největší přehlídkový dalekohled světa v Chile a nejstarší moderní Středoevropané
Observatoř Very Rubin a nová přehlídka vesmíru, 1. část: Konstrukce „oka“ (4:33) – Příběhy s pětkou: Školský patent 1805 (20:54) – Lidé z Ranisu a Zlatého koně (27:20)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, proč se odlamují obří ledové kry z šelfových ledovců v Antarktidě, povíme vám, jak lovci z Cookových ostrovů bojují s přemnoženými hvězdicemi, které likvidují korálové útesy, představíme vám jednoho z nejmenších hadů světa, který stále ještě žije na karibském Barbadosu, zmíníme se o pravděpodobném smutném osudu ukradeného keltského pokladu z bavorského Manchingu a prozradíme vám, jak na plzeňské univerzitě vyrábějí kopie archeologických nálezů.
Observatoř Very Rubin má „oko“ na vesmír
V pondělí 23. června byla oficiálně zahájena vědecká činnost největšího a nejvýkonnějšího přehlídkového dalekohledu světa na Observatoři Very Rubin v Chile. Na přípravě tohoto unikátního projektu se takřka od počátku podíleli a dosud podílejí i čeští odborníci. Umožní jim to mimo jiné plný přístup k datům, která observatoř v příštích zhruba deseti letech činnosti získá. Vědci doufají, že se jim díky pečlivému mapování noční oblohy podaří objevit miliony dosud neznámých objektů, které se pohybují nebo mění jasnost, planetek, které by mohly ohrozit Zemi nebo hvězd, které tvoří naši Galaxii. Snad se také podaří poodkrýt tajemství temné hmoty a temné energie, dvou entit, které tvoří většinu vesmíru, ale přitom o nich skoro nic nevíme.
Kde byla nová observatoř postavena a proč právě tam, nám přiblížil český zástupce v její radě, astrofyzik Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze... Členem týmu, který programoval části řídícího systému dalekohledu, je přímo v Chile softwarový inženýr Petr Kubánek. Jak se k projektu dostal? Jak vypadá konstrukce a jaké jsou parametry přehlídkového dalekohledu, kterým se Observatoř Very Rubin pyšní?
Lidé z Ranisu a žena ze Zlatého koně
V roce 2024 vyšla v časopise Nature studie, přinášející nové poznatky o genetice nejstarších lidí moderního typu, jejichž pozůstatky se našly ve střední Evropě, a načasování jejich mísení s neandrtálci, kteří v té době Evropu delší čas obývali. Že k tomuto mísení skutečně došlo, to už je díky genetikům nějakou dobu známo. Všichni lidé mimo Afriku, včetně mně i vás, mají v genomu přibližně dvě až tři procenta neandrtálské DNA. Kdy a kde jsme k ní přišli? Jaká nová zjištění přinesl k této problematice výzkum prastarých kosterních pozůstatků moderních lidí ze dvou jeskyní v Čechách a Německu?
Naše reprízové povídání bude zároveň vzpomínkou na nedávno zesnulého antropologa Jaroslava Brůžka. Patnáct let se věnoval vědecké činnosti ve Francii, na Univerzitě v Bordeaux, dvacet let pak působil na katedře antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Byl nejen oblíbeným pedagogem, ale především úspěšným a mezinárodně uznávaným badatelem, autorem či spoluautorem řady zásadních článků i monografií.
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Petr Velemínský z Národního muzea a právě Jaroslav Brůžek, provedl rozbor a srovnání genomů několika jedinců, jejichž pozůstatky se našly na lokalitě Zlatý kůň u Berouna a v jeskyni Ilsenhöhle pod zámkem Ranis ve stejnojmenném durynském městečku. Proč si vědci k výzkumu vybrali právě tyto pozůstatky? Pozůstatky ze Zlatého koně a durynského Ranisu patří nejstarším známým moderním lidem na evropském území a ve střední Evropě zvlášť. Kdy vůbec moderní lidé z Afriky do Evropy přišli? Jak časté bylo mísení těchto nově příchozích se starousedlými neandrtálci? V jakém vzájemném vztahu byli zkoumaní jedinci ze Zlatého koně a německého Ranisu – co o tom prozrazuje genetika?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
