Na kolech do Indie: Z Ústí na „půlhranici“ a ještě kousek dál

7. červen 2016

Zuzka se Zbyňkem, dva mladí cestovatelé z Ústí nad Labem, se rozhodli vydat do Indie na kolech. Na cestu vyrazili 26. května 2016. Pro své duo si vymysleli název ZigZagCycling. Nejen proto, že jejich jména začínají na „Z“, ale hlavně kvůli tomu, že hodlají procestovat cik cak svět. Jak vypadá začátek jejich putování?

Zdravíme z Banské Bystrice. Máme v nohách bezmála 730 kilometrů a užíváme si azylu u cestovatelů, které jsme ani nestihli poznat, neboť nám nechali klíč od bytu, heslo na wifi, volný přístup do lednice a do spíže a zmizeli na rodinnou oslavu. Jmenují se Evka a Janko, projeli Jižní Ameriku na kole a nacestovali toho ještě mnohem víc (strávili na cestě dva roky). Napojil nás na ně náš kamarád Honza z AZUB (vyrábějí lehokola a dovážejí vybavení pro expediční cyklistiku a cykloturistiku) v Uherském Brodě.

Bylo krásné zahájit naše putování přejezdem České republiky od severozápadu na jihovýchod. Doplnili jsme si vlastivědné znalosti a mohli se pokochat krásou rodné hroudy. První noc jsme po zatím nejdelší etapě (cca 130 km) strávili u sestřenice v Choťánkách u Poděbrad.

V Poděbradech žádáme Tatíčka Masaryka o požehnání

Do Indie bez spacáků?

Druhý den jsme proto mohli odstartovat projížďko-procházkou po kolonádě v Poděbradech. Po více než 100 kilometrech jsme došlapali ještě v mírném terénu do Předhradí u Skutče. Tam jsme povečeřeli v místním hostinci, počkali u piva, až padne tma a šli se ubytovat do zámecké zahrady, abychom v lehkém opojení z najetých kilometrů a vypitého dvoupiva zjistili, že jsme při našem hektickém balení zapomněli celkem důležitou část výbavy ‒ naše skvělé péřové spacáky.

Noc byla vlahá, a tak jsme se oblékli a přikryli se stanem. Ráno byl cíl jasný ‒ Brno. Domluvili jsme se, že nám tam Zuzky maminka pošle ČD Kurýrem naše spací pytle, které zůstaly uložené doma za pohovkou. Třetí etapa, terénem už náročnější, nám nabídla výšlapy a sjezdy jarní Vysočinou. Přišly tedy první kopce a my si začali pořádně zvykat na nemalou zátěž. Okolní krajina nabízela velikánskou odměnu za první serióznější výkony. V postupu nás zastavila vydatná bouře ve Veverské Bítýšce, kterou jsme byli nuceni přečkat v hostinci, kde nám nakonec poskytli i ubytování.

Do Brna jsme tedy dojeli s malým zpožděním oproti namyšlenému itineráři. Čekala nás ale milá návštěva ‒ nepřijely za námi vlakem totiž jen spacáky, nýbrž nám je přivezla Zuzky maminka osobně. Na nádraží jsme do skříňky v úschovně vmáčkli celou naši pojízdnou domácnost a s lehkými koly se poflakovali se Zuzkou starší po Brně. Navečer jsme se potkali s mými kamarády ze studií, něco popili a následně se u jednoho z nich ubytovali. V Brně bylo v plánu ještě mnohé zařídit a dokoupit, a tak jsme se zdrželi ještě jednu noc. Tu jsme strávili u Zuzčiných příbuzných.

Brno - doplňování tekutin

Z Brna přes „půlhranici“ k bratrům Slovákům

Z Brna nás cesta vedla přes Slavkov do Chřibů, jejichž kouzlo znám z lezeckých návštěv. Opět trénujeme na vážnější kopce a užíváme si romantiku bukových lesů. Dál pokračujeme se zajížďkou přes poutní místo Velehrad do Uherského Brodu, kde máme domluvenou schůzku s našimi sponzory z AZUB Bike. Honza, který se nás za firmu ujal, nás dovybavil na cestu drobnými vychytávkami a cennými radami.

Čtěte také

Po příjemně stráveném dni jsme došlapali jen do Bojkovic v Bílých Karpatech, kde jsme utratili poslední stravenky a s plnými břichy postavili stan hned za dědinou. Následuje krásný přejezd Bílých Karpat a překročení první státní hranice v Nedašově Lhotě. I když tu s našimi bratry Slováky považujeme spíš za „půlhranici“.

Z Bílých Karpat jsme zamířili do Strážovských vrchů. Večer si užijeme koloritu Zliechovské návsi a hostince, žízeň uhasíme jedním Zlatým Bažantem a tábor rozbijeme nedaleko za vesnicí. Po vydatném spánku vyšlapeme do sedla a spadneme do malebných Čičman, kde si v „živoucím skanzenu“ vychutnáme snídani v podobě zdejších ovčích sýrů a čerstvého chleba.

Čičmany - živoucí skanzen

Dostatečně posilněni vyrážíme na zatím nejkopcovatější etapu, při níž zdoláme čtyři sedla ve třech různých pohořích ‒ Strážovských vrších, Malé a Velké Fatře. Po nekonečném sjezdu se ubytujeme v Dolném Harmanci na dětském hřišti.

V neděli jsme si užili dlouhé ráno, usušili stan a z Dolného Harmance v poledne vyrazili z kopce dolů do Banské Bystrice, kde se nás ujali Evka a Janko. Večer si dvakrát připijeme a dlouho povídáme nejen o cestování.

A dál? Evka tvrdí, že máme ještě zůstat a řádně se zotavit, tak uvidíme...

autoři: Zbyněk Michal , Zuzana Wurstová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.