Na Chebsku najdete krajinu podobnou Islandu. Zdobí ji bahenní sopky a solná pole

27. duben 2015
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rezervací projdete suchou nohou díky povalovému chodníku

Bahenní sopky, solná pole, křemelina, výrony plynů. Nedaleko Františkových Lázní v Karlovarském kraji se nachází krajina, která jako by ani nepatřila do České republiky. Spíš to tam vypadá jako někde na Islandu. Vítejte v Národní přírodní rezervaci SOOS na Chebsku.

Rezervace SOOS nabízí unikátní pohled na přírodu z úplně jiného úhlu. Na zemském povrchu i pod ním tam vládne spíš chemie a základní geofyzika. Rezervace se nachází na aktivních zemských zlomech, kde hluboko pod povrchem stále ještě chladne dávný magmatický krb. Horká žula ohřívá plyny, které se derou nahoru.

Na rozdíl od jiných oblastí, které si člověk v minulosti podrobil a vytvořil z nich třeba lázně, například Karlovy Vary nebo Františkovy Lázně, tady stále vládne Země. Bublající mofety si tu spontánně hledají nové cesty na povrch, výrony plynů zbarvují zeminu každý rok jinak. Další zvláštností jsou bíle zbarvené plochy.

Takzvaná slatiniště jsou pozůstatkem dna slaného minerálního jezera. Krystalizující soli zbarvují do běla povrch, na kterém kvůli kyselosti a slanosti téměř nic neroste. Jde o takzvanou křemelinu, která je pozůstatkem řas a jednobuněčných rozsivek, které tu kdysi žily právě na dně slaného jezera.

Nehostinné dno minerálního jezera

Postupem času vytvořily bezmála sedm metrů silnou vrstvu křemeliny, tzv. křemelinový štít, který je pokládán za evropský unikát. V kontrastu s bílými plochami probublávají na černou rašelinou zbarvený povrch bahenní sopky - malé prohlubně, kterými se ven ze země za působivého syčení dere oxid uhličitý a další plyny.

Místo, kde si Země dělá, co chce

Oblast SOOS byla chráněnou rezervací vyhlášena už v roce 1964. Ještě několik desetiletí předtím se o zdejší lokalitu zajímaly Mattoniho závody se záměrem stáčet zde minerální vody. Voda se ale ukázala být příliš železitá. I díky sporům o zdejší pozemky k zabrání krajiny a výstavbě průmyslových areálů naštěstí nikdy nedošlo.

Jeden ze spontánních vývěrů plynů na povrch

Po dně vyschlého jezera dnes vede přibližně kilometr a půl dlouhý povalový dřevěný chodník, takže se „nehostinnou chemickou krajinou“ projdete suchou nohou. Nikam jinam nevstupujte, přestože zdejší bizarní barvy lákají k prozkoumání.

Minerální prameny si tady v rezervaci vyvěrají, jak se jim zamane. Vznikají, zanikají. Výjimkou je Císařský pramen. Voda v něm je výrazně oranžová, za což mohou železité bakterie. A ani nepřekvapí, že díky oxidu uhličitému voda v prameni výrazně bublá. Na druhé straně rezervace najdete ještě jeden pramen, trochu skromnější, jménem Věra. V dřevěné kruhové skruži to také bublá a navíc se tvoří pěna jako na sklenici s pivem.

Jedna z bahenních mofet v rezervaci

V posledních letech je přírodní rezervace vyhlášená také díky rostlinné a živočišné říši. Na přírodě se zde nechává veškerá údržba a rozhodnutí, a tak vznikají unikátní samostatné ekosystémy. Opravdovou raritou je například výskyt slanomilné orchideje korálice trojklanné.

Rezervace SOOS je domovem i celé řady chráněných živočichů. Můžete se o nich dočíst na některém z celkem deseti informačních panelů v rámci procházky. Ta vám zabere hodinu až hodinu a půl.

V rezervaci vládne příroda

K rezervaci patří také muzeum se třemi zajímavými expozicemi. Ty můžete navštívit nejen v případě, že by vám zrovna nepřálo počasí na prohlídku rezervace. V expozicích se dozvíte spoustu zajímavostí o SOOS, ptactvu a přírodě Chebska.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d13277.559530566088!2d12.412113275102664!3d50.15363708512126!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0000000000000000%3A0xf1bec46aefc0ba5a!2sSoos!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1430127293635" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio