Mirka Slavíková - odbornice na zdravou výživu

Níže naleznete také přepis celého rozhovoru...to kdybyste náhodou neměli možnost či chuť si jej přehrát.

Slávka Brádlová, moderátorka: Český rozhlas Sever vám dělá společnost a také slíbený host, Miroslava Slavíková z Krajské hygienické stanice, dobrý den.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Dobrý den.

Slávka Brádlová, moderátorka: To téma já už jsem tak trošku nastínila. Vy jste upřesnila, že zdravá výživa už se tak moc nepoužívá, že je lépe a přesnější říkat zdraví prospěšná strava. Takže tomu se budeme dnes věnovat zvláště v tomto nastupujícím podzimním období. Mimochodem, co jste měla vy k snídani dnes?

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Já jsem dneska od kolegyně z práce dostala zeleninový salát a k němu jsem měla kukuřičný croissant.

Slávka Brádlová, moderátorka: Takže jsem vás nenachytala na švestkách, ale na zeleninovém salátu, a to je, myslím, docela v rámci zásad té zdraví prospěšné stravy.

PÍSNIČKA Páni, já to balím...

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak my to naopak právě teď s naším hostem ve vysílání Českého rozhlasu Sever teprve pořádně rozbalíme - Miroslava Slavíková, pracovnice Krajské hygienické stanice. A máme tady první kapitolku toho dnešního tématu "zdraví prospěšná strava". Vlastně jsme se přehoupli do podzimu, i když počasí pořád vypadá velice slušně, pranostiky slibují, že ještě 4 týdny bude to krásné babí léto. Nicméně nějaká příprava na podzimní plískanice a následnou zimu asi je zapotřebí i v tom stravování. Tak jak byste z tohoto hlediska charakterizovala to období?

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Určitě každý ten přechod do jiného ročního období je velmi důležitý a velmi specifický. A my dneska, když jsme schopni v supermarketech nebo kdekoli jinde si koupit cokoli v průběhu celého roku, tak si ani neuvědomujeme, co to počasí pro nás znamená a že opravdu organismus potřebuje se na tu změnu připravit. Změna mezi létem a podzimem spočívá zejména v tom, že v létě je žádoucí, aby organismus byl co nejvíce "otevřený", komunikoval s prostředím, zejména ve smyslu výměny tepla. Zatímco na podzim my už se potřebujeme uzavřít, buňky potřebují se uzavřít, komunikovat jinak, abychom si to teplo udrželi a abychom nebyli otevření těm vnějším vlivům, které jsou samozřejmě úplně jiné na podzim než v létě. A tomu potřebujeme přizpůsobit stravu.

Slávka Brádlová, moderátorka: Hm. K tomu se určitě ještě dostaneme, ale maličko bych se zastavila u toho termínu otevřít se, uzavřít se. Přece jenom to nejsou termíny, které běžně používáme, tak jak tomu rozumět?

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano, je to zjednodušená terminologie a jedná se vlastně o minerální látky, které ovlivňují přenos různých látek na úrovni buněčných membrán, kdy vlastně ta buňka buď je více otevřená a komunikuje více, anebo se více uzavře a komunikuje méně. A to je ten rozdíl. Já jsem použila takovou opravdu jednoduchou, možná malinko zavádějící terminologii.

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak, jenom aby člověk měl určitou představu, o co vlastně běží. Já musím připomenout ještě posluchačům Českého rozhlasu Sever za prvé, že se mohou teď vás zeptat přímo, tedy SMS na čísle 9077703, první slovo ve zprávě musí být host. A musím jim připomenout také to, že co třeba nestačí zachytit, nebo co by si rádi zopakovali, tak v příštích dnech najdou také na webu Českého rozhlasu Sever sever.rozhlas.cz.

PÍSNIČKA

Slávka Brádlová, moderátorka: Český rozhlas Sever, dopolední host ve vysílání - Miroslava Slavíková, pracovnice Krajské hygienické stanice. Tak, a před námi je tedy první taková už konkrétnější kapitolka o té zdraví prospěšné stravě. Máme podzim, čili bychom měli ten organismus tak maličko uzavřít, aby do nás nevstupovaly nepříznivé vnější vlivy... nevím, jestli jsem to řekla úplně přesně, ale ...

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Úžasně.

Slávka Brádlová, moderátorka: V každém případě chci se zeptat na to, co tedy jíst?

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano. Je pro nás důležitý výběr potravin, který by měl být jiný než v létě. Protože náš cíl je teďko jiný. Důležitá je také úprava a velmi důležité je také množství a volba nápojů. Kdybychom začali těmi potravinami, tak určitě nepotřebujeme teďko se připravovat na tu zimu tak, jak jsme se připravovali na léto. Nepotřebujeme tak velké množství syrové zeleniny, syrového ovoce, nepotřebujeme tolik tropického ovoce, protože to osvěžuje organismus. My teďko potřebujeme organismus posílit a zahřát. Mohlo by se říct, že potřebujeme více masa, anebo adekvátních potravin než v létě. Bohužel dneska v době, kdy maso je běžnou součástí každodenního jídelníčku, tato poznámka není úplně na místě. Ale maso určitě zahřívá a velmi potřebujeme luštěniny. Ty opravdu dodávají minerální látky, sílu a jsou velmi vhodné pro to zimní období. Například formou polévek, kde ta luštěnina je podaná v menším množství a nezatěžuje trávicí trakt.

Slávka Brádlová, moderátorka: Hm, a s dostatečným množstvím tekutiny okolo. To mě ale maličko teď překvapuje, protože já bych si řekla, dobře, blíží se ta zima a chřipky, tak musíme zvýšit přísun vitamínu C. No, a pokud nechci vyloženě chemické potravinové doplňky, tak po čem sáhnu? No, sáhnu po tropickém ovoci, tedy citrusech.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano. A děkuju za tu otázku, za tu poznámku, to je velmi důležité. Protože ta výživa působí v souvislostech a my tu problematiku nemůžeme zjednodušovat stylem "prevence chřipky rovná se dostatek vitamínu C rovná se tropické ovoce". Ano, prevence chřipky je velmi důležitá záležitost, potřebujeme silnou imunitu, proto potřebujeme, aby organismus byl dobře zásobený vitamíny, ale také minerálními látkami, to se často opomíná. Ano, tropické ovoce je významným zdrojem vitamínu C, ale nese s sebou ještě další vlastnosti, které ten organismus také ovlivňují. A právě jednou z těch vlastností je, že osvěžuje, otvírá, uvolňuje. A to vlastně v tento moment my nepotřebujeme. Neříkám, že bychom neměli jíst tropické ovoce, to v žádném případě není cílem, ale měli bychom si uvědomit, že když budeme na pláži a budeme pít pomerančové džusy nebo jíst 5 pomerančů denně, tak je to něco jiného než v zimě. Zdroje vitamínu C jsou samozřejmě i jiné, a pro toto období mnohem vhodnější. A nemusíme chodit daleko, můžeme si vzpomenout na klasické kysané nesterilované zelí.

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak, to je vyloženě česká klasika. A pokud to kysané zelí budeme jíst syrové, tak toho céčka vím, že se říká, že je tam opravu "hafo".

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano, určitě. A navíc velmi pozitivně ovlivňuje střevní mikroflóru, která v podstatě je velmi významným imunitním orgánem a tím celkově posiluje imunitu organismu.

Slávka Brádlová, moderátorka: Zmínila jste se, že důležitá je i úprava těch potravin, takže tady máte nějakou radu?

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano. V létě potřebujeme více té syrové stravy, teďko potřebujeme naopak teplo do organismu, takže nejsou vhodné studené potraviny, nebo jíst výjimečně výhradně studené potraviny. Je vhodná tepelná úprava, a to jak krátkodobá, tak dlouhodobá. A právě například ta forma polévek, kdy tu zeleninu opravdu provaříme těch 20, 25 minut je velmi vhodná.

Slávka Brádlová, moderátorka: Já bych u takových těch hutných polévek třeba ještě opravdu fortifikovaných luštěninami viděla jednu velikou výhodu. Uhodnete?

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Neuhodnu.

Slávka Brádlová, moderátorka: Neuhodnete, protože jste zřejmě pečlivá hospodyňka a kuchařka. No, přece takové polévky se dá navařit veliký kastrol a zbyde i na druhý den.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano, určitě. A tam bych doporučila, pokud si takto budete polévku připravovat, tak si ji připravit bez zeleniny, respektive tu zeleninu konzumovat ten den a druhý den navařit čerstvou zeleninu, aby byla plnohodnotná.

Slávka Brádlová, moderátorka: A, takže to není zase tak úplně jednoduché, jak jsem si to představovala já.

PÍSNIČKA Slávka Brádlová, moderátorka: Český rozhlas Sever a dopolední host Miroslava Slavíková, pracovnice Krajské hygienické stanice. Já bych se ještě, jestli dovolíte, vrátila k těm polévkám, zelenině. Tak dobře, navaříme si luštěninový základ, protože ten také trvá nejdéle a tu zeleninu raději přivaříme druhý den čerstvou.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano, určitě. Protože pokud bychom použili tu zeleninu z toho dne, tak ona začíná být kyselinotvorná a vlastně nepřináší to, co potřebujeme.

Slávka Brádlová, moderátorka: Hm, taky jsem slyšela v poslední době, že je veliký rozdíl, jestli mrkev vaříme vcelku, anebo na drobno nakrájenou. Ono sice v té polévce to vypadá líp...

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Tam bude pravděpodobně rozdíl v tom, kolik minerálních látek se uvolňuje a tam je velmi důležité, jak k té zelenině přistupujeme od začátku varu. Pokud chceme vytvořit vývar silný, tak zeleninu nakrájíme na malé kousky, dáme do studené vody, nesolíme a pomalu přivedeme k varu a vaříme. Potom máme silný vývar a v podstatě prázdnou zeleninu. Pokud chceme mít zeleninu plnou, tak pak nejlépe tento vývar slijeme bez té zeleniny, která je v podstatě už prázdná, a do toho horkého vývaru zavaříme čerstvou zeleninu a hned jak dáme zeleninu, osolíme.

Slávka Brádlová, moderátorka: Double bujón.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano.

Slávka Brádlová, moderátorka: To je zajímavý fígl, ale předpokládám, i když říkáte prázdná zelenina, tak alespoň tou vlákninou nám přece jenom poslouží.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano, určitě. To tam bude.

Slávka Brádlová, moderátorka: Není třeba ji vyhazovat.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Samozřejmě, záleží, jak jíme a o co nám jde. Jestli chceme léčebnou dietu, anebo jestli se stravujeme jenom momentálně klasicky.

Slávka Brádlová, moderátorka: Já bych se ráda zeptala dnes ještě na nápoje, protože k podzimu patří všelijaké ty bylinkové čajíky. Jednak je to příjemné, a jednak nám to opravdu zase může i tomu zdravíčku trochu prospět.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano. Určitě je velmi důležité pít teplé nápoje na podzim, určitě ne studené, které oslabují organismus v tomto období. A je důležité také, kolik těch tekutin vypijeme. Samozřejmě musíme dbát na dostatečný přísun tekutin, ale neměli bychom se přepíjet. Takže v současné době se říká 2 litry tekutin pro dospělého člověka za den, ale pozor, je tam započítána také tekutina, kterou získáváme ze stravy jako takové, takže v podstatě se toto číslo pohybuje kolem 1,5 litru.

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak, to jste možná mnohé posluchače Českého rozhlasu Sever potěšila, protože pro některé vypít vedle stravy ještě 2, 2,5 litru vody nebo jakéhokoli nápoje, je zatěžující.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ale možná jsem ještě, pardon, měla dodat, že samozřejmě záleží za druhu práce, na fyzické aktivitě, na tom, jestli pracujeme v teplé kanceláři nebo venku a podobně.

Slávka Brádlová, moderátorka: A určitě bude záležet i na typu toho nápoje, protože slazená obarvená limonáda, no, tak to asi nebude to pravé.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Ano, ta vlastně na základě své osmolarity naopak ještě může stahovat tekutiny z organismu a rozhodně to není ideální a rozhodně stahuje minerální látky z organismu. V tom bych určitě doporučila zeptat se odborníků na bylinky, zajít si do těch obchůdků a poradit se, co přímo je vhodné. Většinou mají i namíchané směsi na toto období a můžou přímo konkrétně doporučit vám, co je pro vás dobré.

Slávka Brádlová, moderátorka: A jak jsem řekla, takové bylinkové, nebo i ovocné čajíky jsou velice příjemné. Tak, do dnešního povídání už se nám toho víc nevejde. Slibme si, že se za čas sejdeme a že zase probereme třeba to typické klasické úplně zimní stravování. Pro dnešek díky za váš čas, za užitečné rady a hezký den.

Miroslava Slavíková, Krajská hygienická stanice: Já děkuji za pozvání. Hezký den.