Michal Pullmann: Bez humanitních věd nelze porozumět současnému světu

9. únor 2018

Od prvního února vede Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Jak bude hájit společenskovědní obory, o jejichž roli se dnes pochybuje?

O funkci děkana se ucházel s tím, že posílí demokratickou kulturu na fakultě, jejíž místo vidí i ve veřejném prostoru. Prohlubující se sociální rozpory, populismus a xenofobie podle Michala Pullmanna nejsou vysvětlitelné bez humanitního vědění. Zdůrazňuje, že pokud chce Filozofická fakulta „prolomit vidění založené na bezprostřední užitečnosti, na tom, čemu se dnes říká rozvoj lidského kapitálu, pokud chce naplnit své poslání, musí se podílet na posilování občanské odvahy a na rozvíjení kultury v širším rámci“.

Helena Koenigsmarková: Muzeum se nezabývá jen sbírkami

Helena Koenigsmarková

Uměleckoprůmyslové museum v Praze se nedávno znovu otevřelo po náročné rekonstrukci. Může zušlechťovat vkus veřejnosti a inspirovat výrobce ke kvalitní produkci?

Odkud se berou pochybnosti o smyslu humanitních věd? Díl odpovědnosti za jejich odcizení mají podle Pullmanna i sami vědci, kteří ne vždy důvěřují tomu, co vnímají jako popularizaci. Za jeden z hlavních problémů však považuje, že se do popředí dostává ona bezprostředí užitečnost.

Význam, porozumění, společné jednání, schopnost přesvědčovat, interakce nebo odvaha, tedy ty životní kvality, které se nedají vyrábět ani administrovat, se dostávají na vedlejší kolej. Respektive stávají se základem něčeho, co je čistě individuální volbou. Je vnímáno jako čistě privátní záležitost, jaký má člověk názor na dějiny. Pak se ale nesmíme divit, že se o dějinách lže.

Jako historik se Pullmann zaměřuje na sociální a hospodářské dějiny minulého století, ve svých nejnovějších studiích pak na období normalizace. Pozdní vývoj minulého režimu zároveň srovnává se současností – je přesvědčený, že tím může pomoci vysvětlit některé krizové momenty dnešní společnosti.

Principy založené na ideologické představě flexibility, tvrdé práce, rovných šancí – tohle jsou věci, které vytvářejí dnešní ideologický diskurz. A není to z mé strany kritika. Jen upozorňuji na to, že tyto principy někdy působí podobným způsobem, jakým působil dialektický materialismus a světlé zítřky.

 

autor: lum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.