Mdloby a mžitky vás můžou přepadnout i při tlačení na toaletě, upozorňuje Kateřina Cajthamlová

Krátkodobá ztráta vědomí se v medicíně označuje jako synkopa, které často předcházejí jasné varovné signály. K poklesu krevního tlaku a následnému omdlení často dochází při prudkých změnách polohy nebo při silném psychickém vypětí.

U nejběžnějšího typu mdlob vyvolaného psychikou má člověk na reakci maximálně desítky sekund. „Existuje takzvaná vazovagální synkopa, ta je nejčastěji způsobená psychogenními faktory. Tam máme tak 15 až 30 vteřin si všimnout, že zrychleně dýcháme, začínají nám mravenčit prsty, zužuje se zrakové pole, dělá se černo před očima,“ popisuje Kateřina Cajthamlová.

Bod „vypnutí“ z akčních filmů

Extrémně rychlý nástup mají mdloby spojené se srdcem nebo se specifickým bodem na krku, který známe z akčních filmů. „Srdeční synkopy mohou být způsobeny změnou srdečního rytmu. Synkopa karotického sinu je v oblasti krkavice. Jsou to tepny, které vedou do mozku. Vidíme třeba v kung-fu filmech, že toho člověka bouchnou do krku, a tím mu udělají karotickou synkopu. Dojde totiž k rychlému odkrvení mozku, a tím k omdlení.“

Kromě mechanického úderu na citlivé místo na krku jsou spouštěče mdlob velmi individuální. Ovlivňuje to typ osobnosti, užívané léky i to, jak citlivě tělo reaguje na rychlou změnu polohy.

Čtěte také

Jdou na vás mdloby? Zkontrolujte pitný režim, lékárničku a čtěte příbalové letáky

Mdloby na toaletě

K omdlení může dojít i při běžných denních činnostech, kdy se v těle kvůli tlaku nebo kašli náhle zvýší napětí. „Nejčastěji je to, když jsme na toaletě a tlačíme na stolici, na močení nebo se rozkašleme a nestihneme se nadechnout. Proto je lepší mít dveře od toalety otevírané směrem ven,“ radí Kateřina Cajthamlová.

Situační mdloby na toaletě, odborně nazývané situační synkopa, postihují i fyzicky zdatné jedince. Hlavní příčinou bývá nadměrná vytrénovanost spojená s příliš dlouhým tlačením či zadržováním dechu. Tento stav omezuje prokrvení mozku a způsobuje nedostatek kyslíku, což lze preventivně řešit předklonem s opřením rukou o kolena pro lepší prokrvení hlavy a prováděním pravidelných dechových cvičení.

Při první pomoci u člověka v bezvědomí je klíčové uložit ho do stabilizované polohy. „Nejlepší je, když je člověk na boku s podloženou hlavou a se skrčenýma končetinama. Někdy se doporučuje nechat ho, aby se z toho probral sám. Pokud ale stav trvá déle než 30 vteřin až minutu, zjistěte, jestli dýchá, případně zahajte srdeční masáž. U synkopy, která se týká srdce, to může zachránit život.“

Jaká písnička od Karla Gotta pomáhá určit rytmus srdeční masáže? Proč vlastně je kolaps geniální obranný mechanismus organismu? Proč by si senioři neměli na toaletě zpívat? Čím to, že někomu vadí rouška? Radí Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.