Maxmilián Hošťálek z Javořice – primátor Žatce, popravený na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1621
Je 21. června roku 1621. Na Staroměstském náměstí v Praze pozvedá slavný kat Jan Mydlář svůj meč. Mezi 27 předáky stavovského povstání odsouzenými na smrt je také primátor Žatce, Maxmilián Hošťálek z Javořice.
Narodil se v roce 1564 do jedné z nejváženějších rodin ve městě. Hošťálkové nebyli šlechtici, ale díky šikovnému hospodaření získali obrovský vliv.
Maxmilián shromáždil majetek, který snesl srovnání s bohatým rytířem. Vlastnil dva měšťanské domy, hospodářský dvůr, sedm chalup, chmelnice, vinice a polnosti.
Politická kariéra Maxmiliána Hošťálka stoupala přímočaře – od správy města se přes post krajského výběrčího daní vypracoval až na samotný vrchol. V roce 1610 byl zvolen žateckým primátorem.
Klidná léta prosperity ukončil rok 1618. Pražská defenestrace zažehla povstání protestantských stavů proti katolickým Habsburkům.
Hošťálek byl zvolen do zemského direktoria – prozatímní vlády, která zemi řídila. Když na podzim roku 1619 projížděl Žatcem nově zvolený král Fridrich Falcký, ubytoval se a hodoval právě v Hošťálkově domě na náměstí.
Po drtivé porážce stavů v bitvě na Bílé hoře zatklo Hošťálka císařské vojsko. Soudní tribunál v Praze ho odsoudil k trestu smrti a konfiskaci majetku.
Jeho sťatá hlava byla přibita na Pražskou bránu v Žatci a strašila kolemjdoucí dlouhých šest let. Jeho manželce bylo potom dovoleno ji sundat a pohřbít.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
