Máte pocit, že stále něco zapomínáte? Nezoufejte. Pomůže vám technika jogurtu za stěračem
Podle studií jsme za den schopni přijmout 300 informací. Zapomínání je obranný mechanismus našeho mozku, abychom nebyli přehlceni nedůležitými informacemi, ale v okamžiku, kdy začneme zapomínat důležité věci, už to pořádku není.
Paměť se naštěstí dá trénovat v každém věku. „Jsou senioři, kteří se účastní paměťových škol, kde se učí paměťové techniky a pamatují si ohromné věci. Mozek je plastický do vysokého věku. V mozku vznikají nové nervové buňky celý život. To se dříve říkalo, že v dospělém mozku už jen ubývají, ale ono se ukazuje, že neurony v některých oblastech opravdu přirůstají a přibývají i ve stárnoucím mozku,“ tvrdí neurovědec Aleš Stuchlík.
Zapomínat můžeme čistě z roztržitosti, že se špatně koncentrujeme, nebo můžeme být ve stresu, kdy se na informace nesoustředíme.
Libujte si v pozitivních zprávách
Podle studií jsme za den schopni přijmout 300 informací. A to je málo vzhledem k tomu, že jsme v dnešní době zavaleni kvantem informací. „Je potřeba rozlišit, jestli je ta informace pro mě užitečná, jestli ji budu potřebovat v budoucnosti, jestli je pravdivá a jestli mě třeba potěší, nebo naopak děsí. Doporučuju si libovat a aktivně vzpomínat na to, co je v pořádku. Paměť bohužel zahlcují různé katastrofy a jiné negativní zprávy. Tyto informace narušují náš pocit bezpečí a důsledkem je, že snáze zapomínáme,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.
Využití paměťové cesty
Paměť je schopnost organizmu přijímat, uchovávat a vybavovat si předchozí zkušenost. „To znamená, že teoretické znalosti jsou daleko složitěji zapamatovatelné než věci, které prošly naší i smyslovou zkušeností,“ říká Kateřina Cajthamlová.
Čtěte také
Často se zapomínají jména, čísla nebo co koupit. Pro nákupní seznam se dá použít paměťová cesta. „Můžeme si ji vytyčit třeba po autě: vezmeme reflektory, stěrač, anténu, zadní světla, kolo a na tyto body si asociacemi navěsíme nákupní seznam. Takže když chceme koupit jogurt, představíme si ho rozpláclý na stěrači. Aby se to dobře pamatovalo, je potřeba, aby ta představa byla bizarní,“ dává návod neurovědec Aleš Stuchlík.
Paměťové cesty fungují, protože mozek má schopnost pamatovat si prostor. „Na tomto principu funguje také technika vrátit se do stejného místa, kde jsme na danou věc mysleli, ale cestou jinam jsme zapomněli, co to bylo.“
Jak posilovat paměť
Zapomínání jmen a míst se nejčastěji týká dlouhodobé paměti. Tu lze trénovat luštěním křížovek nebo sudoku, ale ještě lépe funguje psaní deníku. „Pište rukou a ideálně večer. Pak si to po sobě nahlas přečtěte. Zapisujte si třeba i jaké bylo počasí nebo kdo měl svátek. Tím trénujeme výbavnost.“
Čtěte také
Chcete-li si něco dobře zapamatovat, naučte se to a pak to někomu říkejte – kamarádce, kočičce, pejskovi. „Vyprávěním nahlas si to lépe zapamatujete. Pokud si nadáváte, že na všechno zapomenete, tak tím si upevňujete i tuto negativní informaci. Proto se nadávání vyhněte,“ radí známá lékařka.
Nejlépe se zapamatují věci, které si zopakujeme za tři čtyři hodiny, a pak ještě druhý den a za tři dny. Tím se informace propíše do dlouhodobé paměti.
Dále fungují společenské hry a pravidelné čtení. „Stačí pár stránek a přemýšlet o tom, co jsme četli.“
Jaký je rozdíl mezi zapomínáním a problémem si něco vybavit? Co je eidetická paměť? Proč se nám některé věci vybaví za chůze? Co když zapomínají děti – jak může vzniknout onemocnění ADHD? Existují testy paměti pro nevidomé? Poslechněte si v pořadu Vesele a zdravě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

