Marsovská dostaveníčka a obr Jupiter skoro za humny: Procházka zářijovou oblohou

27. srpen 2022

Rudá planeta Mars se na obloze potká s jasně zářícím Aldebaranem, ale také s Měsícem, a plynný obr Jupiter vás ve velkém přiblížení překvapí svou mimořádnou jasností.

V Procházce oblohou před čtyřmi lety jsem v narážce na tehdejší srpnová horka řekl, že Slunce, kterému astronomové předpovídají, že se za pár miliard let nafoukne a sežehne naši planetu, to dělá už teď. A podobně jsme si připadali i letos v létě. V září jistě sluneční gril poleví, vždyť kalendářně už vstoupíme do času podzimu. Ten astronomický nastane přesně třiadvacátého ve 3 hodiny a 4 minuty SELČ, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Po podzimní rovnodennosti začnou noci ukrajovat dnům z jejich délky.

Galaxie M31 v souhvězdí Andromedy

Galaxie v Andromedě a žlutý obr Capella

Na večerní i noční obloze se už mísí letní souhvězdí s podzimními. Výrazný je Pegas s typickým čtvercem a sousední Andromeda s velkou spirální galaxií M31, které najdeme nad východem až jihovýchodem. M31, někdy nesprávně nazývaná mlhovina Andromedy, je jediná galaxie, kterou na naší severní hvězdné obloze vidíme pouhým okem. Dobře známe také souhvězdí Cassiopei – její dvojité W se nachází mezi Polárkou a Andromedou.

Východně od Andromedy je Perseus a o kousek dál Vozka s nejjasnější hvězdou Capellou. Capella, zvaná také Amalthea – podle řecké mytologie koza, která svým mlékem kojila samotného boha Dia, je šestou nejjasnější hvězdou pozemské hvězdné oblohy. To by člověk do kozy neřekl – tento žlutý obr má 17x větší průměr než naše Slunce, jeho svítivost je dokonce 150tinásobně vyšší.

Na širším záběru Jupiteru lze vidět několik úkazů: na orbitě zleva měsíce Amalthea a Adrastea, polární záře na obou pólech a jemně viditelné prstence planety

Mars versus Aldebaran a jasný Jupiter

Planety v září budou zářit bez Merkuru – ten se brzy ztratí v záři Slunce. Ale Venuše se převlékne za Jitřenku, představí se v první polovině měsíce ráno nízko nad východním obzorem. Mars uvidíme po většinu noci kromě večera, od začátku léta se promítá v souhvězdí Býka, v blízkosti hvězdy Aldebaran; zajímavé bude srovnání obou těles co do barvy i jasnosti. 7. září dokonce nastane jejich konjunkce.

Jupiter je na obloze v souhvězdí Ryb, a to po celou noc. 26. září bude nejblíž Zemi a v maximální jasnosti – téměř minus 3. magnitudy! Jeho viditelnost hodnotí astronomové až do konce roku jako mimořádně dobrou. Vyzkoušejte skrz dalekohled také pohled na čtyři největší Jupiterovy měsíce – sledujte jejich polohu, případně i zákryty.

Druhý obr Saturn, který se nachází po celý rok v souhvězdí Kozoroha, má rovněž výborné podmínky k pozorování, a to po většinu noci až do konce září. Podobně jsou na tom také velmi vzdálené planety Uran a Neptun, vidět je můžeme po většinu noci kromě rána, ovšem jen v astronomickém dalekohledu.

měsíc, ilustrační foto

Zářijové konjunkce a fáze Měsíce

Úkazů v září není mnoho, za zmínku stojí Mars v konjunkci s hvězdou Aldebaran 7. září v noci. Na konjunkci a následně zákryt Uranu Měsícem o půlnoci ze 14. na 15. září to chce aspoň silnější triedr. 17. září ve dvě hodiny ráno nastane konjunkce Měsíce s Marsem – rudá planeta bude necelé 3 úhlové stupně jižně od Měsíce, který bude právě v poslední čtvrti. Zajímavá může být rovněž konjunkce Měsíce s hvězdou Regulus ve Lvu v noci nad obzorem 23. září. O největším přiblížení Jupiteru 26. září jsme se zmiňovali; obří planeta bude ve čtyři hodiny ráno od Země 591 milion a 400 tisíc kilometrů, v astronomickém měřítku tedy za mírně vzdálenějšími humny…

A na závěr ještě pár slov k fázím Měsíce. 3. září první čtvrť, úplněk bud 10. září, poslední čtvrť 17. září a nov 25. září. Pěknou podívanou!

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.