Marmaggiho aféra: Skoncovali jsme s Vídní, skoncujeme i s Římem

6. červenec 2021

Na začátku 20. let minulého století se mladá československá společnost emancipovala ve všech směrech. Výjimkou nebylo ani náboženství.

Sám prezident Tomáš G. Masaryk prohlásil: „Tábor je náš program!“ A na veřejnosti zaznívala hesla jako: „Skoncovali jsme s Vídní, skoncujeme i s Římem!“ Diplomatická roztržka mezi Československem a Vatikánem známá jako Marrmaggiho aféra, začíná na jaře 1925.

Rozbuškou se stal zákon o státních svátcích a památných dnech z března 1925. Ten rušil svátek Jana Nepomuckého, který byl populární zejména na Slovensku. Ale taky zaváděl jako Památný den mistra Jana Husa. Proti tomu se ostře postavila katolická církev, která Husa vnímala jako protiřímského kacíře.

Čtěte také

Oslav nového Památného dne mistra Jana se 6. července 1925 navíc účastnila politická elita, včetně prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka nebo předsedy vlády Antonína Švehly. Na Pražském hradě zavlál prapor s kalichem.

Papežský stát reagoval odvoláním svého nuncia Francesca Marmaggiho z Prahy. Masaryk z diplomatického konfliktu, na rozdíl od ministra zahraničí Beneše ale těžkou hlavu neměl. Nervozita ve Vatikánu v létě 1925 rostla, v září dokonce nechala pražská nunciatura raději schovat svůj archiv na belgické ambasádě. V Československu ale vůle k řešení problému nebyla a navíc se blížily volby a Marrmaggiho aféra posloužila i v předvolební kampani.

Při každém státním jednání pomůže Bílý lev 

Aféru další měsíce přiživila dezinformace i nedorozumění. Na jaře 1927 přijel do Prahy schopný vatikánský úředník Pietro Ciriaci. Jeho jediným úkolem bylo vyřešit diplomatickou roztržku s Československem. A při jednáních s ministrem zahraničí Edvardem Benešem se mu to skutečně podařilo, když spolu našli přijatelný kompromis.

Čtěte také

Bývalý nuncius se ale do Prahy nesměl vrátit ani po dohodě. Aby k nežádoucí cestě nedošlo, ocenilo Československo Francesca Marmaggiho Řádem Bílého lva.

Dohoda o urovnání vztahů, známá jako Modus vivendi, vstoupila v platnost na začátku roku 1928. Vztahy Československa a Vatikánu se tak vrátily na standardní úroveň. 

Celý pořad Jiřího Zemana si poslechněte v audiozáznamu.

autor: Jiří Zeman
Spustit audio

Související

  • Odluka církve od státu a akcenty Vatikánu

    O řešení vztahu státu a církví v Česku se zajímá i Vatikán. Nicméně jeho akcent je jinde, než bychom čekali - konstatuje velvyslanec u Svatého stolce Pavel Vošalík.

  • Odluka církví od státu

    Dnes zaostříme na odluku církví od státu. Jak by mohl v budoucnu vypadat život všech církví v České republice, si ukážeme na příkladu sboru Bratrské jednoty baptist...